To se tak před devátou probudíte po noci, která trvala až do rána a chcete zabít budík i všechny okolo. Pak se podíváte z okna a ejhle! Sníh na střechách. Hned mi bylo líp a cesta za posledními dárky začala zvesela. Málem jsem sebou švihla na chodníku.
Pro Jodidův prezent jsem podnikla dobrodružnou cestu šalinou, abych jej nakonec po měsíci bojů vítězně ukořistila. Cestou jsem se zastavila ve fotolabu, načež mi stoupl tlak, protože ta slečna za pultem byla úplně nemožná. A to jsem řekla slušně. Kdybych věděla, jak ta fotka dopadne, byla bych na ni zlá rovnou. (Co si neudělám sama, to nemám.)
Cestou jsem zvěčnila červenou blikající záplavu a zamyslela se nad údělem technických služeb, které budou ten vosk uklízet z dlažby. Čistě s nadsázkou a pro zaměstnání mozku cestou na byt.
 |
| Ta paní s deštníkem mě zaujala nejvíc. |
Na bytě jsem se sbalila, rozloučila s kryskama, které jedou na prázdniny na jih a pak s Jodidem, který mne doprovázel, vykročila směr vlakové nádraží. Nebyla bych to já, kdyby mne nepotkalo nějaké dobrodružství...na celém brněnském vlakovém nádraží byly otevřeny jen dvě pokladny. Samozřejmě zde bylo lidu jak na Václaváku. Zkuste si stoupnout na konec fronty a koupit si jízdenku na vlak, co vám jede za pět minut.
Můj milý tatínek mne poté vyzvedl v Jablůnce. Cítila jsem se rozmazlována, protože takovýto luxus nebývá samozřejmostí. Z vlaku jsem vypadla přímo do závěje, ne že by mne to překvapilo. Již cestou jsem pozorovala známky blížícího se severu. Sněhu bylo více a více a najednou už nebyl svět a byl jen sníh.
 |
| Taková a ještě větší má zima být. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)