pondělí 13. prosince 2010

Vídeň za dveřmi

...aneb První část slibovaného dramatického díla o cestě Království dvou Ká, jedné ovesné vločky a Páji za hranice (nejen všedního dne).

neděle 5. prosince 2010

Kousek telecího

...či snad jalového (masa)?

Táhnu za vámi jak zvěř k napajedlu
                   jak mohamedi k horám
     klekám k vašim chlupatým nohám

Já! Pohan!
(Klaním se nohám)

Jen proto, že patří Vám
                      obludám

(s chobotem)
...

sobota 4. prosince 2010

Nejsi si jist

Nejsi si jist...jak chvějící se list.

Papíru...oprátky na míru
tvořené chutí čehosi z Alžíru.

Čehosi? Kávy...špatné zprávy
z hořící trávy

dým

domovy mé nechť jsou hřbitovem Tvým.

pátek 3. prosince 2010

Stává se

občas mi utíkáš

nevědomky

šlapeš na záhonky
z banánových slupek

...či růží?

Tělo s průsvitnou kůží

opouštím se
.

čtvrtek 2. prosince 2010

Ještě jednou

Chemické sloučenině
...

domovy na pevnině
a těla v bouři
...

na mořském dně
najít se

venku i vně
v tabákovém kouři
...

vločka oči mhouří
a mňouká


uhlíková louka.

Co vás čeká a néminé

...jéémine. Trochu větší trocha poezie na tomto zanedbaném blogu. Kdybych bloku, za předpokladu, že je blok má, holila chlupy na nohou, měl by teď na lýtkách vcelku slušný porost. Možná by ani nepotřeboval punčošky a svařák na zahřátí.

Chemické sloučenině

...věnuji následující změť a to, co ze mě nechá sůl na chodnících.