...jéémine. Trochu větší trocha poezie na tomto zanedbaném blogu. Kdybych bloku, za předpokladu, že je blok má, holila chlupy na nohou, měl by teď na lýtkách vcelku slušný porost. Možná by ani nepotřeboval punčošky a svařák na zahřátí.
Kromě plodů mého záchvatu poezie se dočkáte, jsem poslední, achich, článku o jednom velkolepém výletě. Dalo by se říci epochálním, ale vzhledem k averzi jistých lidí (že Pájo) týkající se pana Broučka, nazvu raději ten výlet ženiálním.
Dále jen můžu konstatovat, že v Brně je sníh. Šaliny včera nejezdily a tak jsme adoptovali Pana Kloboučka. My? Já a Jodid. Neměl takové požadavky na kapesné jako Khors a navíc potřeboval střechu nad hlavou. Dostal nejen ji. Palačinkové mecheche se vydařilo. Svařák byl, kupodivu, taky dobrý, ale pohádka na dobrou noc byla vůbec nejlepší.
Potřebuji se pochlubit. Jodid mi čte pohádky na dobrou noc. Začal s tím poté, co zjistil mé příšerné nedostatky ve znalosti Medvídka Pú. Na obranu musím říct, že jsem si k němu (Medvídkovi Pú) dobrých deset let pěstovala slušnou averzi (podobnou té k Malému princi). Leč, přiznávám, Medvídek Pú je kouzelný, ale možná to bude tím hlasem, kterým ke mně mluví.
Jinak jsem stále studentkou vysoké školy brněnské. Pořád se mi tu líbí, pořád šílím ze staroslověnštiny. Malou změnou je, že mám zadanou jednu seminárku (stále nezpracovanou, achich ouvej) a znám termíny některých zkoušek (auuu). A taky, mé kmotřeňátko oslavilo včera rok své pozemské existence. A tak se můžu těšit na výlet do Ostravy. Pokud nezůstanu viset někde na Tesáku, mezi domovem a Přerovem.
Sníh v zimě opravdu překvapí, že?!
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)