Sobota v knihovně

Bzučivé vrnění

patry se nese,

kdo mrkne na skener,

strachy se třese.

Skenovat obálku

skenovat obsah

oříznout okraje

a pak vše poslat.

S pohledem zkaleným

listy tu obracím

třicet stran rejstříku?!

Já se snad pozvracím.

V pět skener vypínám,

ruka se třese,

vždyť knih je v knihovně

jak stromů v lese…

Dřevo z prken

Setkání pruhů

bloudících v kruhu

oknem ven 

                sem

sten

.

Dnes v noci

...atakují mě rýmy.
snažím se uplavat
         (něco jako severská krymi)
snad příště

          ...až budu štrykovat.

Smutno je mlha, ve které jsi sám.

Smutno je obraz, kterému chybí rám.

Smutno je rybám za hranicí příboje.

Smutno je vojákům padlým bez boje.

Smutno je, když nebe se kaboní.

Smutno je, když polštář Tebou nevoní.

Smutno… a pak?

Smích.

Když jsem zas v dlaních Tvých.

Zima

Ploché budou špičky našich nosů
            polibky Eskymáků klepajících kosu.

Ne doslovně.

Zapito černým čajem

Noc utopená v slzách

křikem ochraptělá

ráno v křeči

mezi řečí

              ...odcházím.

Kdysi žila

... aneb Víla, co byla.

Trochu nemravně

... a proto pod čarou.

Povzdech

Z pouzder na hodinky

bledé nahotinky

lezou po zdech

po stech

Definice štěstí

Štěstí jsou dva modré ručníky

dvě různé velikosti bot v předsíni

dva hrnky s čajem u snídaně

a dva talíře u oběda

dvě hrdličky na rozhlase

dvě ruce a nohy

a dvě jiné ruce a nohy

čtyři oči

moje a Tvoje

Záchvat upřímnosti

... nic zvláštního.

Tak, tak už mě zas něco žere

ba co víc, přímo sere

kéž mohla bych nakopat

sebe samu do prdele

...

7 a 2 řádky

... když nevracíš se zpátky.

Je půlnoc a mně se

nechce spát

snad proto, že jsi mě

měl hřát

...a nejsi tu. Soukromý listopad.

Někdy bych chtěla

...být mužem, aby slova zněla lépe.

Jak kočky na římse

s ocasem v pozoru

já Tobě dvořím se

...

Kousek telecího

...či snad jalového (masa)?

Táhnu za vámi jak zvěř k napajedlu

                   jak mohamedi k horám

     klekám k vašim chlupatým nohám

Já! Pohan!

(Klaním se nohám)

Jen proto, že patří Vám

                      obludám

(s chobotem)

...

Nejsi si jist

Nejsi si jist...jak chvějící se list.

Papíru...oprátky na míru

tvořené chutí čehosi z Alžíru.

Čehosi? Kávy...špatné zprávy

z hořící trávy

dým

domovy mé nechť jsou hřbitovem Tvým.

Stává se

občas mi utíkáš

nevědomky

šlapeš na záhonky

z banánových slupek

...či růží?

Tělo s průsvitnou kůží

opouštím se

.

Ještě jednou

Chemické sloučenině

...

domovy na pevnině

a těla v bouři

...

na mořském dně

najít se

venku i vně

v tabákovém kouři

...

vločka oči mhouří

a mňouká

uhlíková louka.

Chemické sloučenině

...věnuji následující změť a to, co ze mě nechá sůl na chodnících.

Z archivu

Vyvrhl člověk své srdce

člověku

Podal člověk své ruce

člověku

Podkopl člověk nohy

člověku

Nasadil člověk (pa)rohy

člověku

Co vidím za oknem své duše

Na parapetě

vedle Modré kočky

pomalu tají

sněhové vločky

Za oknem

v babiččině křesle

Žlutá kočka

...

sténající sesle

V prázdném bytě

...

pod koberce

Zelený kocour

drápe kosočtverce