V tuto chvíli leží na cestě už druhý letošní, ale když jsem se v neděli ráno podívala z okna, bylo mi blaze. Tak přece jen sníh. Vzápětí přišla kacířská myšlenka, že stejně do Vánoc roztaje. Do Vánoc...to zní stejně jako do konce semestru, že? A ejhle, zápočtový týden na krku a nyní i z krku. (Tu teorku mi pravděpodobně dal k Vánocům, nevěřila jsem, že mi uzná to minimum, co jsem zplodila.)
 |
| Poprašek, pravda. Aspoň, že je. |
Dopoledne volala babička, že umřel Václav Havel. (Nebýt jí, tak se to dozvím až večer v Brně, jak bych šla kolem svatého Jakuba.) Dnes je to také 27 let od chvíle, kdy umřel maminčin tatínek. Veselá neděle, jen co je pravda...
Jak známo manuální práce uklidňuje a dodává na duchu, tak jsem se vrhla na kreslení trička pro mou kmotru. (Ehm, pokud sem Margitko chodíš, tak na následující fotku se nedívej.)
 |
| Tričko s nápovědou. Pro šéfa. |
I když v neděli jezdívám večer, dnes jsem výjimečně vyrazila už v jednu hodinu po poledni. Neexistujícím autobusem z Trojáku. Ne, neumím cestovat normálně, ale většinou dorazím na místo určení. Co mne vedlo k tak brzké cestě do mýtického města? SOS od slečny, kterou doučuji češtinu. Proto jsem u oběda louskala Havránka s Jedličkou (Stručná mluvnice česká) a drtila stavbu věty a grafy.
Jen tak mimochodem, pod paží jsem vezla pytel od granulí, ve kterém se schovával stromek z náletu. Granulový odér jsem z něj větrala dva dny, to není kritika.
U svatého Jakuba jedno škrtnutí sirkou. Na první pokus a to jsem nechodila do skautu.
"Pane Havle, raději se sem dolů moc nedívejte. Začíná z toho být fraška."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)