První Vánoce na Novém. Naše (Jodidovy a mé) druhé. Chystali jsme se na ně už delší dobu (pod tím si rozhodně nepředstavujte činnosti jako úklid). Potají kuli pikle kvůli dárkům, vykonávali složitou špionážní službu (obzvlášť já...) a nakonec dárky kupovali a balili. Taky jsem na začátku prosince stvořila adventní věnec a každé pondělí jsme zapalovali jednu svíčku. Ta poslední vzplála v úterý v přítomnosti Káti, Khorse a Pana Kloboučka.
 |
| Čtyři svíčky hoří a za dveřmi je Štědrý den. |
Letos se u nás zjevil i strom-eček. Z dalekého Valašska malý smrček. Tak akorát ke zdi, neb měl jednu stranu mírně zploštělou. Uchycen byl do stojanu z prababiččiny pozůstalosti. Ozdoben dřevěnými ozdobami z Austinu (továrna na výbušniny) a červenými mašlemi z galanterie. Stačilo mu to ke kráse. Pod ním se skvěly balíčky. Na ty jsme se vrhli až po společné rodinné fotografii. Poté, co jsme zamáčkli slzy dojetí následoval príma film: Boat That Rocked. Byl doprovázen mísami popcornu, perníčky, česnekovými jednohubkami a vínem.
Mám obavy, že atmosféru onoho večera nedokážu vystihnout. Vánoce s lidmi, které mám moc ráda a se kterými je legrace. To jsou oni:
 |
| v patře zleva: dveře, Káťa, stromek, Ikona, Khors v přízemí zleva: Jodid, vločka, Pan Klóbrc |
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)