Toulky za Kájou Maříkem II.

... aneb Anglickým parkem za dobrodružstvím.

Po prohlídce Dobříšského zámku jsme se rozhodly vypravit i do většího parku, který k němu náleží, tedy do Anglického, jehož rozhloha činí něco kolem 37 hektarů. Vede k němu lipová alej, na jejímž začátku je umístěna i jedna cache (Ondatra pižmová).

Tu jsme si s vedoucí výpravy, jakožto jediné praktikující kačerky, vybraly k zasvěcení mudlů v naší skupině do úžasného světa geocachingu. Navnadění skupinky se zdařilo, neb odlov byl lehký a těla i mysli neunavené. Plán byl prostý: procházka parkem spojená s pohledem na skleníky, v nichž podle knihy ochutnal Kája Mařík "pumeranče" a lovením kešek.

Zálusk jsme měly na dvě, jedna nese název 'Anglický park' a druhá 'Čertův most'. Hinty (nápovědy) byly jednoduché, odlov už takový nebyl. V papírech k 'Anglickému parku' se psalo, že stačí jít kolem zámecké zdi, obtížnost byla dána dvojka (tzn. nepříliš obtížné). Zapnuly jsme navigaci, šipečka zavelela a my vyrazily.

Párkrát jsme se vracely k rozcestím, abychom se vydaly jinou cestičkou, protože šipečka na GPS se začala vztekle točit do protisměru. Nám to však příliš nevadilo, protože podzim je v lese krásný a procházky na čerstvém vzduchu svědčí zdraví, jak vidno z příkladu Káji Maříka. Problém nastal ve chvíli, kdy začala šipečka ukazovat ke skále.

I vydala se vůdkyně výpravy směrem vzhůru a my ji jistily pohledem. Chvílemi nám mizela za šutráky, chvílemi se objevovala, až se ukázala definitivně a to při regulovaném sjezdu po mokrém listí k nám na pěšinu. Přežila bez úhony, kalhoty v podstatě také. (Zákulisní informace praví, že na ně nezabral ani odstraňovač skvrn). Keš nenalezena, bylo však vytipováno místo, kde by se mohla ukrývat - naprosto mimo dosah nás smrtelníků.

Zadaly jsme proto do navigace jiné souřadnice a po ujištění se, že ostatním členkám výpravy toto běhání po lese nevadí, jsme vykročily vstříc dalším lovu doufaje, že bude úspěšný. Zdálo se, že nám není souzeno, protože 'Čertův most' také odolával.

V jednu chvíli jsem nahoře, tam mezi stromy a mokrým listím, zahlédla něco jako kamennou zídku, která mohla být okrajem cesty, která mohla vést k onomu mostu. Je s podivem, že všechny bohemistky mi onu dedukci odsouhlasily a vydaly se, po konzultaci se šipečkou GPS, směrem vzůru.

Byl tam. Most nad údolíčkem, kterým voda netekla a o kus dál se schovával hledaný poklad v plastové krabičce. Už ho bylo třeba, neb výprava pomalu ztrácela úsměvy a potřebovala povzbudit na své cestě zpět do civilizace. Poté, co jsme se všechny úspěšně zalogovaly/zapsaly do bločku, mohly jsme začít diskutovat nad tím, kudy se vydáme "domů".

I zahlédly jsme "zámeckou zeď", podle které jsme měly dosíci kešky 'Anglický park'. Po pohledu na displej GPS nám bylo jasné, že tamta stezka s mokrým listím vede naším směrem. Chůze kolem zdi byla doprovázena myšlenkami na to, co se asi u té zdi a za ní dělo v dobách minulých, načež nám bylo řečeno, že bychom se červenaly ještě týden, proto jsme oněch myšlenek raději zanechaly.

Pak se ozval výkřik, to veducí výpravy spatřila onen strom, k němuž se šplhala z cestičky, kterou jsme nyní tušily hluboko pod námi. Jenže ten strom, nebyl tím stromem, který jsme hledaly. Byly jsme však blízko, stačilo pár kroků a šťastná nálezkyně cenila zuby do objektivů držíce modrou piksli, o kterou nám šlo.

Pak už jsme se shodly, že nic jiného lovit nehodláme, protože máme hlad a šero se pomalu plížilo nám patách. Stejně jsme však neodolaly, protože poté, co se naše výprava vymotala z parku, jsme v papírech vyhrabaly, že po cestě na ubytovnu je ještě jedna keš: 'Asklepion'.

Zde byla situace poněkud složitější hlavně kvůli všude přítomným mudlům, kteří nesmí nic o naší geočinnosti vědět, protože by jinak ničili keše a jejich skrýše. (Netvrdím, že všichni, ale stává se to.) Pro nás hrála skutečnost, že jsme skupina a můžeme svými těly zamaskovat lovkyni pokladu, a tak jsme se seskupily ke společné fotografii, jedna vyvolená zalovila v "hadím doupěti" a my se mohly zalogovat. Jupí, jupí, jou.

"V příštím díle se s výpravou kráčející po stopách Káji Maříka potkáte v pizzerii, kterak drbe kantory své alma mater. Dále se také dočtete o zkoušce vědomostí a nebezpečných cestách do koupelny."