Tak jsem tedy přistála v Ostravě na hlavním vlakovém nádraží, držela pod pokličkou onen ohraný vtip o kupování lístku a po haluzi cestovala k jedné z okrajových dědinek/částí toho města černého. Batoh jako hrom (tři týdnu pobytu jsou tři týdny pobytu) naložený převážně knihami, k tomu spacák a foťák. Plně naložený velbloud v karavaně hadr.
Dítko se vcelku rychle adaptovalo na mou přítomnost a dokonce vydrželo hodinu jen v mé společnosti, zatímco maminka vezla vozidlo do servisu. V horních patrech na mne čekalo apartmá jako pro královnu s výhledem na školu a do zeleně.
"Jen ta postel byla večer příliš prázdná."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)