čtvrtek 27. října 2011

230.den

... aneb Mezi věšákem a hrazdou.

Ten včerejší slavný příjezd dcery domů byl následován stejně slavným odjezdem. Slovní spojení "na otočku" došlo své realizace, a tak jsem si ani nevybalovala batoh, na jehož dně bylo uskladněno špinavé prádlo.


To jsem z útrob zavazedla vytahala až v Brně, vrazila do umyvadla, neb na naplnění pračky to bylo málo, a prala. Prádlo je nutné i usušit, a protože v bytě nemáme radiátory a na balkón je zákaz vstupu...potřebovala jsem šňoru. Nečekejte žádnou velkou anabázi, šla jsem do pokoje, otevřela šuplík od nočního stolku, vzala šnoru a šla ji natáhnout mezi věšák v chodbě a hrazdu u dveří.


"Možeš byť blbá, ale musíš si umět poradit."
"Tak pravil tatínek."


Také Khors se nám vrátil z dalekých cest a protože má rád své "rodiče", přivezl jim jejich oblíbené drogy. Blbneme po nich oba stejně, buďte tedy na pozoru, pokud si Jodid dá kečup a vločka fručko. Hlavním bodem mé úvahy je však fakt, že...


...ukrajinské a naše fruko se nedají srovnávat. V tom jejich jdou opravdu cítit kousky ovoce, dužina, je to skoro jako džus a za mnohem nižší cenu než tady ta voda, ve které někdo umyl pomeranč.


"Jo, a taky...ta krabička s frukem byla plná až po vrch. Celých 200ml té blahodárné tekutiny."

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)