V hodinách časně ranních jsem se rozloučila s tetou, zamávala spící kmotřence a vykročila na městskou hromadnou dopravu, která mířila na vlakové nádraží, odkud mne souprava tažená lokomotivou měla odvézt směr domov.
Přistání bylo šťastné a já byla přivítána chutnou krmí a novými schody. Ze samé radosti jsem jela vyprovodit Píška na autobus, který odjíždí každou neděli z Trojáku. Byli jsme zaručeně nejextravagantnější doprovodnou skupinou a myslím, že mě Pája chvíli i proklínala, když jsem jí, již nastoupivší osobě, mávala oběma rukama a poskakovala při tom jak Maxipes Fík na pružinách.
Za všechny členy výpravy si dovolím prezentovat (s jejich souhlasem) dva reprezentativní prvky (Ten třetí prvek je stejně reprezentativní, ale nechce být veřejně prezentován.):
"Tatínek (ten v klobouku) a Cho (ta chlupatější)."
"Ano, tatínek je obut v botách zvaných Five fingers, o nichž se zmiňuje zde."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)