Tak si u nás v domě zjevně zařádil rotavir, neboť po Julce a mně, usadil se s hlavou v kýblu i Jodid a posléze i tetička. Zbývající členové posádky, strýčínek a já, se preventivně prolévali přírodními léky alias slivovicí. (Já opravdu nerada zvracím.)
Měla jsem možnost oplatit Jodidovi jeho obětavou péči, bohužel jsem jej však nedokázala rozptylovat týmiž "nechutnými" žerty a připomínkami řízků, jakými rozptyloval on mne. Byl ve výhodě, že ke Coca Cole nechová tak nenávistný postoj jako já a jako lék ji ráčil uznat, jeho žaludek však ne.
"Správná dvojka."
Proto přišel na řadu věrný přítel: kýbl. Zvláštní jest však fakt, že Jodid zvládl chodit vzpřímeně, zato však trpěl dleší dobu.
"Věrný přítel."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)