To, co se včera jen rozcvičovalo, se dnes konečně dostalo do formy: déšť. I Jodid uznal, že to byl pěkný slejvák. Dobře, že jsem jej do hor vytáhla včera a ne dnes. I tak to byl asi zážitek, který se mu vryl hluboko do šedé kůry mozkové. Soudím tak podle "tohoto" článku. Přitom to byla taková klasická pohodová procházka po hřebeni, nemůžu za to, že u nás vedou všechny cesty do kopce (i ty z kopce).
Den jsem strávila příjemným "nicneděláním", které zahrnovalo přípravu krmě pro dravou zvěř, čtení knihy a konverzaci s Jodidem nad jedním literárním počinem. Musím uznat, že práce betačtenáře je vskutku náročná (tato věta skrývá obdiv k Ekyelce a podobným šílencům).
"Mno a v tomto počasí jedu zítra do zapadlé vísky fotit sraz border kolií."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)