Taková jsou nářečí a takové jsou i koláče mojí babičky. Když se jí nechce péct velké frgále, peče "malé velké" koláče či vdolky. Plní je tvarohem s rozinkami a rumem. Jsou fantastické a fantastickou rychlostí také mizí. Čecháčkovština versus valaština, to je babiččina existence na východě Čech. Po dvaceti letech už se stává, že jí musíme připomínat, aby se přepnula na "domácí mód". Je to úsměvné, trošku uječené a zpěvné nářečí se míchá s tvrdostí našeho jazyka, pro češtinářku lahoda.
Jen kdybych se nemusela dívat na zprávy TV Nova, to je, pěkně prosím, o nervy. Úroveň vyjadřování na nule, opravdu, nevím, zda za to můžou hlasatelé, ale některé větné konstrukce stojí za to. Klasickým nešvarem je zaměňování slov "díky" a "kvůli".
"Dívku hospitalizovali v nemocnici díky požití nadměrného množství alkoholu a drog."
Jak vám to zní? Mně to rve sluchové orgány. "Díky" má pro mne pozitivní význam, "kvůli" je racionální, logické.
Komentáře:
1 Lucka | Web | 16. července 2011 v 20:54 | Reagovat
Úroveň vyjadřování v médiích jde ke dnu jako kámen. Mě naposledy dostalo: "Na dálnici havaroval kamion plný převážených prasat." Borhyová k tomu dodala: "A na to si počkejte. Pěkné obrázky..." A ZNĚLKA Tadadadadá!!!!!
2 ovesná vločka | Web | 16. července 2011 v 21:08 | Reagovat
[1]: Ježkovy oči...k tomu ještě přidali určitě nějakou slušně tragickou hudbu, jako když ztroskotal ten parník na Volze. Proto preferuji zprávy na ČT1, kde ze mne aspoň neždímají emoce víc, než každodenní zážitky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)