Cesta lesem, cesta, která měla být poznamenaná kocovinou a nebyla. Cesta, na které jsem si připomněla svou fotografickou vášeň: rozmazané objekty, škubnutí foťákem při expozici, les a zelenou. Miluji cestování, ten pocit, že někde jsem a přece nikde nejsem. Mám ráda bezčasí a déšť, chvíle, kdy je řešení za rohem, ale já na ně nevidím a nemusím nad ním přemýšlet, chvíle jako ty na Kraváku před pár dny.
"Vítej doma."
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)