ŠneK

...chtěla jsem zvěřátko. A tak mi tatínek přivezl od Bečvy dva šneky.

Odhadovala bych je na hlemýždě zahradní. Ulity zhruba čtyřcentimetrové, pěkně vroubkované. Jeden je flegmoš, druhý akční až příliš. Asi to bude holka ;-) Umístila jsem je do kulatého akvárka, ve kterém nikdy nebyly rybičky. Na dno písek a vrstva substrátu. Děti od sousedů mi pomohly nasbírat pampeliškové listy, ty šneci rádi. Taky nějaké dřívka a kameny na lození. A dva malé kousky jablka na přivítanou. A nahoru, pro jistotu, pletivový kryt. Nerada bych je našla ráno v posteli. Trošku jsem je ještě zavlažila a teď už spí, nebo se tak aspoň tváří.

Zítra je vypustím zpět do přírody. Jak jsem zjistila na internetu, štědrém to zdroji informací, potřebují šneci pravidelné zavlažování, výměnu substrátu a jeho dostatečnou vrstvu. Taky nějaké průlezky, kvalitní stravu, pravidelné větrání. A já je nechci trápit nedostatkem péče. Asi jsem příliš úzkostlivá, ale prostě...pokud jim nemůžu poskytnout hezký šnečín, radši je vypustím do přírody :-) nejradši bych se tam vypustila s nima.

Krásně zelená tráva, měkký mech, ranní rosa...to v akvárku není. A v mém pokojíčku taky ne...třeba budu nakonec bydlet v tom malém domečku pro skřítky, co jsem kdysi postavila v lese :-)

Toto jest malý pozdrav pro ŠneGa mého komiksového hrdinu.

Komentáře:

1 ET | 2. května 2010 v 16:54 | Reagovat


Úžasnej článek. Chtěla bych se umět koukat na svět tvýma očima.
2 Kaunaz Isa | E-mail | Web | 3. května 2010 v 0:14 | Reagovat


Wow. Já sám jsem kdysi měl doma pouze vodní šneky... (teď bych se měl asi stydět, ovšem pravda je taková, že nikdy doma nebylo tolik kávy, abych si mohl dovolit opravdového šneka...)