Vyspaná do růžova jsem v deset vylezla z pelechu, smála se na celou kuchyň, zbodla čtyři kusance bábovky a vypila půllitr kakaa. No a poté jsem si užívala nicnedělání (četba knihy Alenka v Kraji divů a Za zrcadlem). Výborná věc, vřele doporučuju. Před obědem jsem se pustila do boje s maminkou, že i přes deštivo za oknem, vyvezu Chobotka na cvičiště, když je ten páníček=Ta-Ťulda na závodech s lodičkama.
Cho, je má láska, má drahá belgičanda. A po dnešku ji obdivuju ještě více, protože zvládla cestu autobusem a dokonce mne poslouchala :-) Ještě se o ní rozepíšu, zaslouží vlastní článek i s fotkou.
A pak jsem zase po parádním slejváku byla v teple domova, sledovala Smolíkovy a užívala si škrabkání na zádech, které jsem dostala odměnou za maturitu.
Teď si spokojeně pčikám (ta "květynka" na stole se mě asi snaží zabít) a myslím na to, že zítra mi ta pohoda končí, protože jdu zase k zubařce a v úterý že budu mít po srandě definitivně, jakmile vystoupím z autobusu před branami továrny na výbušniny.
"Hepčík, hepčík, smrk, smrk...ne to byla jedle."
Komentáře:
1 
Kaunaz Isa | E-mail | Web | 31. května 2010 v 2:05 | Reagovat
Kaunaz Isa | E-mail | Web | 31. května 2010 v 2:05 | Reagovat
Továrna na výbušniny? 
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)