Nějak se rozjíždím...a to mám studovat, hihi...spíš ale fňouk, fňouk :-(
Ale když ono to nejde. Znáte to, když se vám ozve Člověk a vy máte všechno zpátky? Všechny pocity? Celý svět zas naruby? A chcete se zuby nehty držet toho světa, který jste si mezitím vybudovali?Můj první a možná poslední odkaz na "jůťab"
Bolíí to, bolí...stejně jako žiletky.
Komentáře:
1
ET | 19. května 2010 v 21:38 | ReagovatNo, jedeš. Než jsem stihla přečíst dva předchozí články, už je tu nový
Žiletkový pocity taky velmi důvěrně znám. To jde pak celý učení stranou.
Ale nevzdávej to!
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)