Kmotřeňátko nějak vyrostlo. Vlastně ne nějak, ale hodně. To je tak, když jste kmotra na baterky a do města "kratkych zobaku" nepřijedete ani když zaspíte ve vlaku z Brna směr Bohumín. Štěstí, že Joja, jak si říká, jezdí za dědečkem a že dědeček je blízko. Moc milé odpoledne a skoro večer.
Ve společnosti dítěte se všichni, mám ten pocit, měníme v děti. Lezeme po kolenou (matky pravda asi únavou), vesele výskáme a napodobujeme zvuky zvířat, aniž bychom se nad tím pozastavovali...ale zkusit si to na přednášce (ač z dětské literatury), těžko by mne někdo chválil.
"Komín."
"A nebojte se, k tomu bílému tričku s hezkými puntíky jsme s maminkou darovaly i přípravek na skvrny."
"Pro ET: bylo jen ve velikosti 92-98 cm?"
Komentáře:
1 
ET | Web | 2. srpna 2011 v 11:20 | Reagovat
ET | Web | 2. srpna 2011 v 11:20 | Reagovat
ET se zastavilo na pár vteřin srdce, když viděla to krásné puntíkato-pruhovano-srdíčkaté dítě. Jedno takové by se jí taky velmi líbilo :)
(PS: Chystám na ptáčkovitý blog jedno drobné překvápko, jsem zvědavá, jak se ti bude líbit :))
2 
ovesná vločka | Web | 3. srpna 2011 v 13:31 | Reagovat
ovesná vločka | Web | 3. srpna 2011 v 13:31 | Reagovat
[1]: Nenapínej mne, nenapínej...jsem jako kšanda 
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)