neděle 20. listopadu 2011

259.den

... aneb Maličkosti.

Domov je tam, kde jsou lidé, které mám ráda. Domov má typickou vůni, domov je tvořen drobnostmi. Ten brněnský má kouzlo vysokých stropů, starých dveří a okenních rámů. V poslední době jsem začala "hnízdit" a to s sebou přineslo maličkosti, které zútulňují (když je jich přiměřené množství) byt. Takové svazečky levandule od maminky, které visí v kuchyni i ložnici, dělají divy.


Co teprve, když si od babičky přivezete zástěru, kterou nosila stařenka (babiččina babička) a jednu, kterou nosila babička. Dřív jsem si říkala, k čemu asi tak ta zástěra je, dnes si ji pokaždé, když vařím, vážu s radostí kolem pasu, protože si mám do čeho utřít ruce od mouky, vody či čeho. Taky si můžu do kapsičky schovat prstýnek, aby mi nezavazel, když hnětu těsto. Krom toho si připadám víc žensky.



"Ke šťastnému úsměvu stačí maličkosti."

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)