sobota 19. února 2011

Knihomolčino blues

...aneb Katalogu máš? 
Povzdech dcery knihovnice. První knihovna, kterou si pamatuji, je ta vsetínská. Ale ne ta nová, moderně skleněná a zelená. Ještě ta stará, růžová, blízko vlakového nádraží. Tu si pamatuji snad i skrze stěny maminčina těhotného břicha.

Další knihovna v paměti je ta Obecní, ještě v době, kdy nebyla na vystrkově u domova důchodců (daleko za centrem obce). Vedla to tam paní učitelka G. V tuto chvíli tomuto místu vévodí paní učitelka Š. Je zde otevřeno 2x do týdne od 13 do 17 hodin. A dovolím si zapochybovat o existenci
jiného než lístkového katalogu.

Po konzultaci s maminkou jsem zjistila, že jde, velice komplikovanou cestou přes katalog MVK, zjistit přítomnost knihy v oné špeluňce, ale ani tehdy není úspěch zaručen. Ta kniha tam totiž nemusí být.

K napsání tohoto článku mne přivedla ET.

Zkratky knihoven mají zkrátka své kouzlo. Obecní knihovna žádnou zkratku nemá, zato ty ostatní, pro mne tak důležité jsou ozkratkované přímo nádherně.

Knihovna BBB
Domácí základna po dobu studia v Uherském Hradišti. Co se týče fotografických publikací základna poněkud slabá, ale pohádek měli snad trilión a ještě k tomu hezké patro pro dětské čtenáře. Člověka potěší, když se prostor bývalé synagogy využije smysluplně a s citem pro krásno. O bezporuchovosti skleněného výtahu by se dalo diskutovat, ale já stejně ťapala po schodech.

Paranoiou, že si slečny a paní knihovnice řeknou: "Aaa, to je ta ovesná vločka, vždyť já znám její maminku…" jsem po pár měsících taky přestala trpět…. Až do chvíle, kdy jsem měla tu čest fotit knihovnický happening.

Knihovnický happening 2009. Ač jsem měla status oficiálního fotografa, motal se tam i jeden pán, na kterého mám pifku, protože se motá všude a své výcvaky (tímto slovem hodnotím kvalitu jeho práce) cpe také všude. Tudíž a proto, s fotografiemi zde nemám společného vůbec nic.

Zhruba za dva týdny vracím na dětském Pitrýska a paní knihovnice se na mne směje: "Vy jste fotila na happeningu." A paranoia byla zase tady ;-)

S Brnem přišel knihovnický rozmach. První na řadě byla nějaká nevědecká městská knihovna.

KJM
Knihovna rozlohou řazena mezi velké. Co se významu týče, měla by se tyčit také vysoko, leží přece v mýtickém Brně. Leč, alespoň z mého pohledu, mi její katalog tají i tak obyčejné skvosty jako je nejnovější kniha Chucka Palahniuka (kterou mají katalogizovanou už i v "obyčejné" okresní knihovně).

Tudíž nemají NIC, a pokud něco mají, tak je to půjčené. Prostředí není špatné, ale i tak se tam cítím podivně. Příznivé dojmy? Minimum. Reputaci napravuje slečna/paní knihovnice na dětském. Jaké to překvapení. Asi mají na vstřícnost a ochotu patent.

MZK
Gigant, do kterého jsem se měsíce bála zaregistrovat. Sice jsem často doprovázela svého muže, když vracel tuny knih, ale vždy jsem se zasekla na pohovce v předsálí a do jámy lvové odkráčel jen Jodid. Pak jsem sebrala odvahu, těsně před zkouškovým, a vyrazila se Žábou k MZK. V noci je nádherná. Svítí do daleka a otevřeno má do desíti hodin večer. Pro studenty ideální.

Příjemné prostředí a milé knihovnice. Spousty, spousty knih. Spousty jsou jich půjčené, u několika není známo místo současného pobytu, u dalších je rovnou napsáno: "ztraceno". Mrzí mne, že většina beletrie je k půjčení jen prezenčně na studovnu. Tak si asi ty nemravné povídky nepřečtu, protože stud překonávám jen těžce. Ale jinak nemám co vytknout. Z bytu to mám, co by bichlí dohodil, v přízemí se nachází kavárna a kousek opodál park.

Jen kdyby vzadu, na horizontu nestrašila budova AV ČR, kam jsem chodila na konzultace ze slavistiky po nezdařeném zápočtovém testu.

MVK
Knihovna mého srdce. A to v ní nejsem registrována jako čtenářka. Má láska k ní není způsobena loajalitou vůči zaměstnavateli mé maminky. Tato knihovna má své kouzlo. Moderní prostory, přehledný systém. Sice trochu vázne vyhledávání v on-line katalogu, ale změny jsou na obzoru.

Knihy pro všechny. Od každého něco. O fotografii knih a knih. Ano, to je můj ukazatel kvality knihovny. Co se týče novinek, rozhodně nejsou pozadu, zajímavé akce, milí knihovníci a také maličkosti, které potěší. Deštníky na půjčení nebo, pokud nutně potřebujete jako první přečíst ten nový "best celer", si můžete připlatit a kniha označená barevným smajlíkem k vám doputuje rychleji.

Jdu si vzít knihu, ať trumfnu Páju s počtem knih přečtených během února. Vedeme si totiž statistiku. Začala s tím samozřejmě maminka.


Komentáře:

1 ET | Web | 20. února 2011 v 20:28 | Reagovat


Mám chuť napsat něco hrozně obsáhlého, ale asi si to nechám na nějaký článek k sobě, ať tu neotravuju
Osobně žádnou z "tvých" knihoven neznám, ale moc ráda bych nakoukla do knihovny BBB a MZK.
A těším se, že třeba jednou nakoukneš i do MKP a zastavíš se za slečnou děckařkou

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)