Khors si nedávno stěžoval, že mu chybí ústřední téma. Mně osobně ústřední téma nechybí. A o vás zas až tak nejde (ehm, mrk). Momentálně mi možná chybí kus sedinky, což vás asi nezajímá, ale stejně to sem napíši (račte skočit k dalšímu odstavci). Sedím, respektive seděla jsem, na oblíbeném Červeném křesle v Království dvou Ká. Mám už takový zvyk, že sedávám na opěrce. Vedle mne sedí chemická sloučenina, jak překvapivé. Sedě na opěrce pilně jsem klovala do klávesnice dva články a naprosto regulérně jsem si oseděla spojnici (polštářového charakteru) mezi zády a nohama. Nechci být ve své kůži až ona část mého těla procitne.
Každopádně, podobný nápad jaký realizuje Khors, jsem se rozhodla uskutečnit i já. Můžete to brát jako kopírování a opičení se, ale být vámi, nechám si to na komentáře pod článkem, ve kterém zveřejním stripy ne nepodobné šnečím.Časem a potem.
Projekt 365 (Zaznamenávání každého dne po dobu jednoho roku prostřednictvím fotografie.) je pro mne tak trochu výzvou. Netuším jak jej pojmout, sváří se ve mně mé fotografické já, které mává maturitním vysvědčením z oboru Užitá fotografie, a mé brněnské já, které fotí jen tehdy, když má chuť a mnohdy kašle na kvalitu, hlavně, aby fotka připomínala milé chvíle.
Sama jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí. Třeba nic, protože představa vločky, která zas na všechny své cesty tahá Andělu (Canon EOS 450) je tak trochu pasé. I když...začínám se těšit.
Zde první fotografie, je za včerejšek - 2.2.2011, ač pro mne je váš včerejšek stále ještě dneškem.
Známá ulita na neznámém materiálu. Už třetí tričko se ŠneGem. Jedno dostala k Vánocům Painka, druhé Jodid a tady toto...je pro Jodida. Není černé, je modré, barva pro chemickou sloučeninu neobvyklá, ale snad to přežije. Bude muset. Hihi. Další význam fotografie?
Konec zkouškového! V úterý jsem měla poslední výcuc vědomostí, to znamená, že středa byla prvním volným dnem po měsíci průběžně nárazového studia. Mohla jsem dělat to, co jsem chtěla. A tak jsem spala do jedné hodiny odpoledne, četla, tvořila krysám nové bydlo, poslouchala hudbu, vařila a konečně i kreslila. Jaká slast dělat něco bez myšlenek typu: "Měla by ses učit a ne čmárat."
Ještě na závěr, ulitě chybí slova ... nebojte, ŠneG neoněměl ... třeba je za pár dnů najdete na jiné fotce. Mávám a padám do pelechu. Poslední hrdinský skutek dnešněvčerejšího dne.
PS: jsem pořád ve své kůži, ale asi z ní vyletím...sedinka procitá.
KOMENTÁŘE:
Sikar | 3. února 2011 v 7:41 | ReagovatHej, ale triko se ŠneGem je klasa!
jen bych ho pro jistotu polil kafem.
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)