sobota 12. února 2011

Hranatý koláč s kořením

...aneb Pizza na plechu.


Tak a je to tady opět. Vločka a experiment s troubou. Ještě chvíli a zřídím samostatnou rubriku, aby případní mlsouni/sebevrazi nemuseli složitě hledat v A4.


Krátký úvod:
- doma se nacházel balík toustového chleba a maminka se nezdráhala, když jsem ho nacpala do batohu a zamířila k domovním dveřím. Základní surovina zajištěna. Ke koupi dalších "součástek" bylo třeba jen trochu odvahy (občas jsou obchody opravdu strašidelným místem) a pět peněz.


Nastínění situace:
- vločka jde k troubě, aby umyla plech předtím, než ho vystele pečicím papírem. V troubě není, ani v šuplíku pod ní. "To jsem ale trouba, vždyť jsem ho minule umyla a schovala, že by kluci něco pekli?" Dobrodružná výprava - zkoumání tajů podpostelových krajů. Krom ponožek a podobných exponátů nic nenalezeno. Plech zmizel. U nás v pokoji ani ťuk. Po hodině od vyhlášení pátrání přichází sms: "Plech lezi na oboru. Promin." Moje nervy.


Místo aby na Království dvou Ká čekalo už hotové jídlo, muselo s sebou vzít plech. Pečicí miska nebyla uznána za vhodnou nádobu pro pizzu. Chvíli jsem ječela na prázdný byt směrem k místu, kde obvykle sedává ta slečna, co odnesla společný plech a neuznala za vhodné sdělit nám místo jeho pobytu alespoň den předem. Mimochodem, pizzu jsem dělala ve čtvrtek, Tamta byla v Brně naposledy v pondělí. A pak už stepovali kluci v průjezdu (mé zamilované slovo z foglarovek).


Jak jsem zjistila, bez hudby nepeču. Nečekejte Mozarta, ska je hvězdou kuchyně. Po dvou týdnech braní antibiotik jsem si mohla nalít i sklenku vína, Jodid uzobával sýr a Khors přemýšlel, zda mu krysky sežerou dobitou ruku. Pohoda na entou.


Tento recept naleznete na internetu v mnoha podobách. Jeho složení záleží na obsahu vaší lednice a hnací síle chuťových buněk, které vás donutí jít koupit ještě tu úžasnou kukuřici. Prostě ideální kombinace pro ty, co se neradi drží receptu.


Abyste stvořili "vloččinu" pizzu, budete potřebovat:
- toustový chleba (ale i rohlíky)
- kečup (tak čtvrt plastové lahve), olivový olej
- cibuli, česnek (3 stroužky)
- slaninu, šunku
- eidam, Blaťácké zlato
- (zbytek parmazánu)
- koření dle chuti a zvyku (oregano, pepř, majoránku)
- kukuřici, rajčata
- 2 vejce
- ¼ litru mléka
- plech, pečicí papír, nůž, struhadlo, odměrku a troubu, bez ní budete troubové a na plech, protože ze žalu vypijete i Alpu v lékárničce.


Toto je jen ukázkový seznam. Nemusíte použít olivový olej, můžete se vybodnout na kukuřici a zbodnout hrášek či olivy, taky nemusíte vše zalévatjejci v mléce. Důležité body jsou zvýrazněny tučně, zbytek je proměnnou (jediný pojem z matematiky, co uvízl v mé hlavě). Studentská páteční verze počítá pouze s kečupem a tousty.


  • Vystelte plech pečicím papírem a plochu plechu vyložte krajíčky toustů. Klidně je na sebe naňahnejte, jim to nevadí a vy se víc najíte. Dle libosti pokapejte olivovým olejem. Zapněte troubu na 250°C.
  • Oloupejte česnek (3 stroužky jsou v zimě minimum), omyjte ho (studenou vodou) a nastrouhejte na struhátku (nebo na struhadle, či ho rozplacaťte nožem). Do misky umístěte kečup. Tolik, kolik snesete. (Pokud máte doma Jodida závislého na oné tomatové pochutině, nešetřete.) Přihoďte česnek a koření. Promíchejte.
  • Nyní vše záleží na míře vašeho dojetí při krájení cibule. Pokud se dojímáte mnoho, ale jste schopni nakrájet cibuli v rekordním čase, nic vám nebrání dát plech s tousty do trouby. Pokud stále odvracíte hlavu a slzíte, nedávejte plech nikam. Cibule nakrájena?
  • Dejte plech s tousty do trouby. Pro větší křupavost je pečte déle, jinak je můžete po pár minutách vytáhnout ven. Potřete je kečupovou směskou a posypte cibulí. Lenoši (a šetřílci nádobí) nedělají majdu, ale jen potřou krajíčky kečupem a posypou kořením.

  • Otevřete plechovku s kukuřicí, propláchněte ji (tu kukuřici, ne plechovku) a nechejte okapat. Sypte na plech. Přihoďte rajčata nakrájená na kolečka.

  • Zelinu zamaskujte plátky slaniny a šunky. Ty posypte nastrouhaným sýrem a kousky Blaťáckého zlata. Případně vše završte zbytkem parmazánu.
  • Rozklepněte do misky dvě vajíčka, rozšlehejte vidličkou a přilijte mléko. Vzniklou směskou zalijte výtvor na plechu.
  • Zmírněte žár trouby na cca 180°C a pečte 20 minut. Vloččina pizza byla kapku rozňahňaná, tudíž by v troubě snesla i delší pobyt.
Následuje několik obrázků, jejichž tvorba prodloužila kručení v břiše budoucích strávníků:
Sýru není mnoho, zapomněla jsem na svou základní poučku: "Kupuj sýra dvakráte tolik, než potřebuješ a můžeš zobat do sytosti a ne jen do polosyta."

Divím se, že jsem svým zamlženým a dojatým okem dokázala zaostřit. Pro potěšení vašeho zraku ostré ostří a proklatě ostrá cibule.

Někdo zobe sýr, někdo loupí kečup, že Jodide.


Pomíjivá krása "jejcí". Žádná nejsou uvnitř tak žlutá, jako ta, která snáší babiččiny slepice za stodolou. Mimochodem, nerozkleplé vajíčko je úžasným fotografickým objektem. Jeho oblý povrch a měkké světlo tvoří poezii. Tu jsem v zápalu kuchyňské vášně vynechala.

Méně estetický pohled na vejce rozšlehaná v mléce. Fotografii samotných žloutků v bílcích jsem vynechala ve strachu z ochránců zvířat a lidí, jejichž pojmenování začíná na ve- koncem si nejsem jista a hledat se mi jej taky nechce. Šak vy jste chytří, vy si to najdete sami a ještě mi to napíšete ;-)

Podávejte se sklenkou bílého vína a milým úsměvem.


A toto vám zůstane:
Vlastně ani to, jen špinavé nádobí a plný žaludek.

KOMENTÁŘE:
1 Akiko | Web | 12. února 2011 v 21:10 | Reagovat


Mám hlad... Asi se naučím vařit =D
2 ovesná vločka | Web | 12. února 2011 v 21:13 | Reagovat


[1]: Myslím, že toto ještě do kategorie vaření nespadá. Spíš je to překonání lenosti a strachu z většího množství ingrediencí než je chleba a mazací sýr

Jó, až tu bud recept na halušky, to bude jiná liga.
3 Akiko | Web | 12. února 2011 v 21:17 | Reagovat


[2]: všechno, u čeho je potřeba trouba už je vaření a tudíž nebezpečný =D

Halušky nemusím, tohle vypadá líp...
4 hang-on | Web | 12. února 2011 v 21:26 | Reagovat


Fajn, mám to uložené v počítači a až se mi podaří překonat tu zmíněnou lenost, určitě se do toho pustím :)
5 kappa | Web | 12. února 2011 v 22:57 | Reagovat


žeby ďalší do zbierky receptov typu -keď nám v škole zase varia rezanky s makom-?
6 ET | Web | 12. února 2011 v 23:12 | Reagovat


Už mnohokrát jsem se pokoušela o pravou pizzu (z těsta, rajčat a tak), vždycky byla hnusná a bez chuti.
Tohle by se mi mohlo povést

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)