středa 9. února 2011

7.den

...aneb Ranní ptáče.

Vůbec nikam nedoskáče, protože usne tři kilometry před Přerovem a je probuzeno až řidičem autobusu, ve kterém se vezlo. Tímto způsobem cestuje vločka do Brna, vstává brzy, brzy ráno, aby stihla být na bytě a převzít zásilku od PPL. Ta samozřejmě nedorazila, asi ji vezl ten pán s koníkem (dole na fotce). 


Ráno je pro mne tou nejkrásnější věcí na celém dni. Opravdové ráno. To, které mrazí a pak vyjde slunce. To, které chladí kapičkami rosy v trávě a hřeje sluncem, které se houpe nad obzorem. Vzduch, který by se dal pít, tak je svěží a voní...kéž by všechna rána byla taková.

Chvíli před procitnutím, předtím než otevřete oči, zkuste se usmát. Ne jen zvednout koutky úst, usmějte se zavřenýma očima. Představte si hezké věci...vysněte si krásné ráno a ono takové bude.

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)