Za školou

... aneb Výlet domů.

Mám takový zlozvyk. Ráda barvitě líčím příhody mého nebarvitého dne. Dlouze je líčím. Jako kdybych psala článek. Maminka si zvykla a Jodid zatím neprotestuje. Také jsem líná. Natolik líná, že budu svou lenost vydávat za originální nápad a nacpu sem kopii mého Skype monologu.

[16:18:06] ovesná vločka: Už mám nový občanský průkaz. Taky jsem se ponořila do sociologického výzkumu, abych se z něj vynořila s poznáním, že tu smečku učit nebudu!!!

[16:18:21] Kaunaz Isa: Povídej :)

[16:19:45] ovesná vločka: Vstávala jsem po páté ranní, abych byla na Vs. před desátou. Došla jsem si na zavřený MěÚ, kde naštěstí má paní úřednice rozum a bez řečí mi vydala nový OP. Pak jsem šla za mamkou do knihovny.

[16:20:41] ovesná vločka: Pravila, že jdou s ostatníma na autorské čtení Ireny Douskové (Goldstein píše dceři). Byla se zeptat, zda není ještě jeden lístek. Nebyl.

[16:21:38] ovesná vločka: Ale vzhledem k tomu, že čtení pořádalo Masarykovo gymnázium, a že tomu mělo být přítomno žactvo, maminka prohlásila, že zapadnu. (Mimochodem, moc se jí líbí má nová mikina.)

[16:22:01] ovesná vločka: A tak jsem smělým krokem prošla vrátnicí.

[16:22:18] ovesná vločka: Po chvíli jsem měla tendence chytit se maminky za ruku a ječet jako malé dítě u lékaře.

[16:22:56] ovesná vločka: Tak dlouho jsem nebyla na normální škole, že jsem zapomněla, jaký je to zvěřinec. Z VŠ jsem uvykla posvátnému tichu a pomalému kroku profesorů.

[16:23:18] ovesná vločka: Tam? Běh, řev, křik, vráželi do sebe ...

[16:23:31] ovesná vločka: Teď se divím, že jsem se divila, ale byl to strašný šok.

[16:24:19] ovesná vločka: Pak jsme se usadili v sále, kde jsme neměla co dělat, ale snažila jsem se zapadnout. Kupodivu si mě nikdo nevšiml, i přes to, že mezi mnou a zbytkem studenstva bylo několik propastných rozdílů.

[16:25:14] ovesná vločka: Zjevně na čtení nahnali jen mladší ročníky, a tak jsem vyčnívala. Nejen výškou, ale i vzhledem. Ksichtem vypadám na svůj věk. Mnohé slečny mne však zdatně doháněly, i když za pomoci mejkapu.

[16:26:39] ovesná vločka: To je ale jen drobnost, mnohem závažnějším problémem byla absence přezůvek na mých nohou. Uvědomila jsem si to až ve chvíli, kdy slečna vedle mne ladně shodila z nohy takovou tu divnou plastovou botu s dírami.

[16:27:01] ovesná vločka: Marně jsem kryla své trekovky.

[16:27:51] ovesná vločka: Největší chyby jsem se dopustila ve chvíli, kdy jsem si chtěla sednout na volnou židli před slečnama, které očividně držely někomu místo - na jiné židli. Ale já si nebyla jista, zda i mnou vyhlédnutá židle není obsazena.

[16:28:35] ovesná vločka: A tak jsem se zeptala: "Promiňte, nedržíte tady někomu místo?"

[16:29:38] ovesná vločka: Neseplo mi to. Uvyklá zdvořilým dotazům ke kolegům z bohemistiky, vycepovaná zdvořilými e-maily kantorům, zahlásila jsem na stěží patnáctiletou borku větu pro ni srozumitelnou asi jako návod k použití pračky v ruštině.

[16:30:09] Kaunaz Isa: :D

[16:31:22] ovesná vločka: A pak promluvila jedna z učitelek. To, co na VŠ prochází, onen známý trik se ztišeným hlasem, na gymplu nemůže fungovat. Nemůže! Oni nemají zájem kantora poslouchat a tak se neztiší, aby ho slyšeli. Chtěla jsem zapískat na prsty, protože to vypadalo tak, že dotyčná ten hlas nezvýší a nezvýší.

[16:33:54] Kaunaz Isa: Hm. To si vymýšlíš, že? Nebo mám být vyděšen? :P

[16:39:16] ovesná vločka: Ne, to je skutečnost.

[16:39:25] Kaunaz Isa: A kruci...

[16:39:26] ovesná vločka: Nepřibarvená realita.

"Ochrana osobních dat zcenzurovala pět minut, kdy monolog přešel do dialogu."

[16:46:41] ovesná vločka: Myslím, že ságu zkrátím, protože ta paní byla pitomá, co to uváděla - ta paní učitelka. Hrála k tomu jazzová kapela, výborná, ale pro takovéto účely poněkud nevhodná. Agilní učitel hudební výchovy v zadních řadách tleskal tak, jak je zvykem na jazzových koncertech - tedy i v průběhu hry, kdy hudebníci předvedli obzvláště pěkný riff. Tam to ale působilo rušivě.

[16:47:09] ovesná vločka: Studenti mne mile překvapili. Položili několik otázek. O zbývající jsem se postarala já, maminka a další knihovnice.

[16:48:53] ovesná vločka: A pak jsem šla s maminkou na oběd.

"Šmytec a šlus."

Nyní jen pár dodatků k samotnému čtení. Paní spisovatelka je mi sympatická. Četla hezky (podstatná informace, někteří autoři neumí přečíst ani svou vlastní knihu). Její prvotina mne však nechytila tak, jako ostatní knihy. To neznamená, že se mi nelíbila. Jen si ji asi přečtu až o prázdninách.

Dále. Jména "konzervujících" osob jsou změněna na ta, na která jste zvyklí z blogu. Také jsem podnikla jeden cenzorský krok. Jinak není nic měněno. Ano, opravdu odděluji věty co chvíli stisknutím klávesy Enter. (Děkuji pěkně, strýčku Mašíku. To jsi mne měl co naučit.) Ano, Jodid nereagoval. Už je vycvičený a slušně čeká, až se vypíšu. (Nebo dělá něco jiného a ignoruje mne, kdo ví.)

Hezký duben, mí věrní i nevěrní čtenáři.

Komentáře:

1 ET | Web | 2. dubna 2011 v 11:14 | Reagovat


Kaunaz Isa a Jodid jsou jeden člověk Co měsíc mě překvapí nějaké blogové vztahy. Třeba tehdy, když jsem asi po roce blogování a komentářů od Jarmika a Sargo zjistila, že jsou manželé a Jáša je dítě jich obou
2 ovesná vločka | Web | 2. dubna 2011 v 11:49 | Reagovat


[1]: Kaunaz Jodid Isa by jistě řekl: "Člověk ne, ale chemická sloučenina ano."
3 ET | Web | 2. dubna 2011 v 18:14 | Reagovat


[2]: Teď jsi mi to ovšem objasnila, jen co je pravda...