Po dvou týdnech v mýtickém Brně, a jednom víkendu v Jámě lvové, jsem vyklopila batoh na postel. Zde vidíte vše, co k životu vlastně potřebuji. Ta hromada oblečení je za stěnou v proutěném koši. Poznali jste to...nechtělo se mi fotit. Mlela jsem totiž neustále pantem a dopřávala rodičům onen kýžený pocit, že se jim dítě vrátilo domů.
"A kdy, že tam zase pojedeš? Zítra ráno?"
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)