... aneb Vypůjčeno na dobu neurčitou.
Ač dcera knihovnice, nemám ve svých výpůjčkách pořádek. Dokonce nemám ani kartotéku se jmény všech titulů, které vlastním. (Natož, abych měla někde přesně poznamenané, co a kdy jsem komu půjčila.) Ostatně, tuto vymoženost nemáme ani doma, a proto se mohlo stát to, co se stalo. Zmizel Herriot.
Zjistila jsem to čirou náhodou, když jsem hledala něco na čtení k obědu. Konkurz na knihu k obědu nevyhraje jen tak nějaké dílko. Většinou musí splňovat několik náročných kritérií. Kniha by měla být malá, lehká, oddechového charakteru a rozdělená na kapitoly rozumného rozsahu. Své pátrání většinou rozjíždím ve velké knihovně (ta stěna u našich v ložnici). Tuto sobotu vyhrál James Herriot.
A v tom byl ten háček. Místo očekávaných všech sedmi/osmi kousků chyběly díly 3 a 4. Okamžitě započalo pátrání po jiných částech knihovny a bytu. Bezvýsledně. U oběda jsme s tatínkem rokovali, které studentce veteriny jsme ony knihy mohli půjčit. Volba padla na obě, které známe. Ten den jsem byla opravdu ráda za existenci facebooku.
Napsala jsem nejen zmíněným studentkám, z nichž jedna už veterinu nestuduje, ale i několika dalším osobám. Dobře, že jsem tak učinila. Odpověď přišla obratem a ze směru, který bych nečekala: "Já jsem si říkal kde se vzali tu se vzali u mě ale ty jsi mě nenapadla mám je u sebe v knihovně..."
A tak jsem domluvená se svým bývalým bývalým bývalým (to není spousta překlepů za sebou, ale způsob jak označit pořadí) přítelem, že se potkáme u trafiky na rohu (máme to k ní oba, co by trubkou/Lehárem dohodil) a předáme si kontraband. Brno je malé, já to tvrdím pořád.
Poznámka mimo: Ono totiž zase nastalo období ozývání se. To v praxi znamená, že mi napíše někdo, o kom jsem si myslela, že mě definitivně zavrhl pro hříchy minulosti i budoucnosti, nebo mi přijde pozvánka na výstavu fotek, nebo... způsobů je spousta.
Ale vážně by mě zajímalo, jak se mohlo stát, že má M. Herriota tak dlouho a nikdo si toho nevšiml. Ještěže u oběda čtu oddechovou literaturu! A taky...ještěže je M. pravdomluvný a nezatlouká jistě sběratelsky cenný kousek díla veterináře z Yorkshiru.
Plyne z toho nějaké poučení? Plyne. Všechny půjčené knížky si od dnešního dne míním zaznamenávat do diáře. Cha!
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)