... aneb Procházka s přidanou hodnotou.
Khors s Jodidem objevili nového dodavatele tabáku. Cesta k němu prý vede krásnou čtvrtí, a tak jsem se nechala zlákat a rozhodla se prověřit schopnost svých nových bot zvládnout delší pěší chůzi. Boty se osvědčily a nohy nebolely. Zato ruce mě bolely obě od neustálého ukazování. "Podívej, vidíš tamten dům? A tamten?"
Všecky ošuntělé krásy světa. |
Neumíme si s ogarama vysvětlit, proč tehdy (doba prvorepubliková) šlo stavět pěkné a architektonicky zajímavé domy a teď se to povede jen občas a čirou náhodou. Nenapadá vás něco? O penězích to zjevně nebude, protože některé moderní barabizny musely stát milióny a nic z toho.
Předání peněz a tabáku proběhlo v pořádku, jen jsme u toho opravdu vypadali jako dealeři. Obzvlášť Khors s jeho temným pohledem. Já jsem jim to tam v barevném kabátě poněkud kazila, ale i tak se sousedi museli bavit.
Jodid se bavil taky. Tak zamilovaný pohled nevrhá ani na mě ;-) |
Jé, vločko, co je to za značku, smím-li se ptát?
OdpovědětVymazatRomman tobacco (http://www.rommantobacco.cz/). Poněkud dražší (a o to chutnější) varianta za al Fakhera. Kluci se po něm můžou utlouct.
OdpovědětVymazat