... aneb Zteč.
Dnes ráno patřil můj první pohled stropu v předsíni. Jeho tvůrčí invence mě překvapila a nabila energií na náročnou akci, kterou jsme si s Káťou na pátek naordinovaly. Kluci se nám smáli už od úterka, kdy jsme začaly spřádat plány a básnit. O oblečení.
 |
| Jede na efekt. |
Definitivně jsem se totiž rozhodla, že Kindle počká. Celé Vánoce mě trápilo dilema, zda boty a kabát, nebo elektronickou čtečku. Říkejte si, co chcete, ale zimní bunda k sukni vypadá opravdu debilně! (A ty martensky, ač je jinak miluji, jakbysmet.) Co mě však trápilo ještě víc, byl fakt, že nevím kde si vytoužené výdobytky materialismu zakoupit.
Naštěstí existuje Káťa, která řešila podobný problém. A tak v pátek v devět hodin ráno započala akce Kabát! Káťa ví. Káťa je bohyně a mně se nevyplatilo ani si oblékat mikinu, protože jsme Českou šněrovaly sem a tam. (A nejen Českou, též Svoboďák, Masaryčku a kousek Vaňkovky.) Do každého, opakuji: do každého obchodu jsme vlezly. A že je jich tam požehnaně. Do spousty z nich bych nikdy nevkročila, kdyby mě tam Káťa nedostrkala.
Mám pocit, že jsem nákupní barbar. Neumím se v těch prostorách (rozumějte obchodech) pohybovat, chytají mě záchvaty paniky, jen co spatřím víc než dvě prodavačky najednou. Děsí mě ochranka u vstupu a bojím se oddělení s podprsenkami. I tak jsme ale uspěly! A kdyby jen na 100%, ale na rovných 235% abyste věděli. Takže nejen kozačky a kabát, ale taky punčošky, rukavice...
Bylo by na místě se pochlubit tím, co jsme ukořistily, ale to by vás nebavilo, my totiž našly naprostý skvost mezi skvosty a kdyby za něj nechtěli takové hříšné peníze, byl by náš. Recese je recese. A jen tak naokraj...šecko bude ;-)
 |
| Správný kabát je růžový a chlupatý. Též by vám mělo táhnout na ledviny. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)