pátek 9. července 2010

Překvapivě...

...jsem zpět. Jen na moment, jen na skok, než odjedu zajtra plnit svou úlohu kmotřičky víly.
Články budou, bude jich moc, ale nevím dne ani hodiny, kdy se k psaní dostanu...potřebovala bych mít noťas v buse z práce, tam mě chytá většina nápadů, které bohužel, kvůli pravděpodobně nakažlivé, možná dědičné skleróze, zapomínám už cestou.


Jak vidno, RfP jsem přežila, taky jsem přežila kolchozničení na zahrádce přiznávám se:"baví mě to!" jinak stále kvokám, stále kvokám a chodím do továrny. K sousedům přijel můj fanclub. Skládá se z šesti dětí, dvě mají za plotem stále bydliště, zbývající čtyři jsou z jejich přízně. Byli pracovně nazváni termity. Nejen proto, že se stejně hemží.


Autorská práva na tento název má soused policajt, který ihned osvětlil jeho původ. To bylo tak: na jedné návštěvě, u jedné paní, se děti dívaly na film, spolu s dětmi jedné paní jich tam bylo deset. Hodná paní položila před napínavým koncem filmu na stůl misku s dvěma střapci hroznového vína. Do dvou minut zůstaly jen kostřičky, ne dětí - těch hroznů. Milý soused si nestačil ani vzít a tak jen smutně pronesl:


"od té chvíle vím, jak vypadají termiti v akci"

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)