Fejsbíčko

...je prokletí :-) ale velmi rychle se mu odvyká. Stačí chodit do práce, kolchozničit na zahradě a hned máte za sebou dva týdny bez internetu, pak nějaký fesťák a je to rázem celý měsíc, kdy stěží zajdete aspoň na ten modrobílý web.

Tak, tady na tomto místě jsem měla napsaný dlouhý článek o mně a fejsbíčku. Znovu jsem si ho přečetla, jak mám ve zvyku, a zjistila jsem, že si protiřečím. Byla tam totiž věta: "článek naprosto zhovadilý, ikdyž už pracně napsaný, zmačkám do imaginární kuličky a hodím do virtuálního koše." Tento článek zhovadilý byl...a tak skončil v propadlišti PC.

Fejsbíčko mám, a jsem na něm častěji než na blogu. Je totiž rozdíl mezi větou holou a větami rozvitými a namačkanými do odstavců. To druhé trvá dýl a zodpovědnost je větší. Proto volím větší míru autocenzury. Na fcb (čtěte jak vidíte, zapomeňte na názvy hlásek) se necenzuruji téměř vůbec - bohům žel, bohům díky. A tak mají moji kamarádi dostatečný argument pro slova:"ty jsi magor nebo hulíš." Kdybych si mohla vybrat, byla bych nebo.

Proč píšu fejsbíčko? Protože krátký film. Mí takřka spolužáci, tedy foťáci, ale z nižšího ročníku se jednoho večera usadili před webkameru a stvořili parodii na fejsbůk. Nebudu říkat jak je tato parodie geniální, ale výraz fejsbíčko se v ní opravdu objevuje a je pronášen hlasem sice klučičím, ale s holčičím přízvukem. A proč zatajuji jeho geniálnost, to proto, že vám nechci dělat velké chutě. On je totiž k vidění pouze na zdi oněch chlapců...na fcb zdi.

A proč mám vlastně tuto proklatou stránku? Protože jinak se s bývalými spolužáky, rozestrkanými po republice, domluvit nedá. Na spolužáky.cz nikdo nepáchne a co já pak? Organizátor srazů a sletů čarodějnic...halt komunikace je komunikace. Nové přátele nesbírám, nejsou to Pokémoni (no, vtípek pro uživatele modrobílého světa), do skupin se nepřidávám a taky jsem dnes provedla čistku. Lidi, se kterýma jsem se více než rok neviděla a ani si s nimi nepsala, mažu ze seznamu. Nemusí o mně vědět celý svět, že jsem právě dostala výplatu, že? :-D

pár statusů na ochutnávku:

dne 10.července si ovesná vločka myslela:

Englaaand, Englaand...neříkám nic, ale od návratu z RfP si "frčím" v angličtince

dne 11.července se ovesné vločce honilo hlavou mimo jiné i toto:

čerstvá kmotra právě požírá meloun...a začíná být uňuňaná a abych nezapomněla, zajtra do práce, někdo "tu rodinu" musí živit

Malý dodatek k té rodině, z daně, kterou jsem odvedla, si pár Romů přilepší na svých sociálních dávkách, nějakž student bude moct dál dumat nad skriptama a důchodci budou moct dál mlátiti studenty francouzskými holemi.

Nejsem rasista, staré lidi mám ráda a jsem student...i přesto...pěkně vykutálená rodina k živení.