Sevřena v zajetí
svých vlastních představ
spočívám v objetí
podivných postav
Když zrovna nekřičím
koušu se do rtu
na lep jim neskočím
snad na kus dortu
K židli tělo nití
přivážu si pro jistotu
na nic je mé žití
uprostřed davu skotu
Už smétám ze rtu
rozkouslého do krve
drobečky dortu
je jedno zda už či teprve
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)