Chtěla bych mít hlavu tak lehkou, že bych ji mohla mít na provázku a nosit si ji, jak balónek, na procházku.
Chtěla bych, aby muži rozeznávali světle hnědou od blond a meruňkovou od broskvové...vím, že jsem náročná.
Chtěla bych jíst vůně, přejedla bych se vůní čerstvě upečeného chleba, nacpala bych se k prasknutí vůní jarní trávy a podzimního listí.
Chtěla bych se potápět. Tam dolů k barevným korálům, cítit vodu nad sebou, splynout s mořem, obdivovat krásu světa, který je tak blízko a přitom (pro mne) tak strašně daleko.
Chtěla bych mrknutím oka zachytit obraz okamžiku.
Chtěla bych dýchat zhluboka, každým kouskem svých plic...a ne jak kapr na suchu.
Chtěla bych zažít Woodstock ´69 a věřit v lásku a mír.
Chtěla bych se vydat On The Road... a zachytit svět v kapkách deště do svých dlaní.
Chtěla bych žít...žít tak, abych si, když budu umírat, mohla říct:
"žila jsem a byl to Život"
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)