úterý 4. ledna 2011

Naivní vločka

...aneb Vymyslela jsem přirovnání a potřebuji jej někde udat.

Naivní jak naviják.

Nezní to hezky? Zní. Proč? Protože to nedává smysl.

Dnes jsem naklusala do místnosti C21, usedla do škamen a čučela do zdi. Kolem se rojil celý úl. Každý se s nervozitou vyrovnává jinak. Zde se nejvíce projevoval způsob:

Čím více akce vyvinou má mluvidla, tím více nervozity a stresu ze mne unikne.

Je možné, že bych také ventilovala své obavy skrze dutinu ústní, jenže mé obvyklé spolutrpitelky si zkoušku ze slavistiky daly na jiný termín. Proto jsem čmárala do bloku neslušné obrázky, a když vešla paní docentka, byla jsem již naprosto klidná a dvě stránky bloku aspirovaly na to, aby byly spáleny hordou cudných a neposkvrněných lilií.


V tuto chvíli sedím u peřináče (ano, stále ještě nemám stůl) a dívám se z okna na sněhem mírně zaprášené Lužánky. Chvíle oddechu s Dračí studnou. A chvíle pro to, abych vám osvětlila, proč jsem naivní. 


Každá zkouška je prý jako maturita. Inu, maturovala jsem s úsměvem na tváři. Žádná hysterie, jen smích, protože jsem věděla, že něco vím a že mě profesoři nepotopí (vyplatí se budovat si pověst pilné studentky). 


Dnešní kolokvium. Předzvěstí byl včerejší večer:


"Potápíme se! Mejdej, mejdej! Který vůl nezatáhl periskop. Teče nám do ponorky. Kapitáne Nemoo!"


Ráno následovala jen oční komunikace s chlebem a medem (máslo jsem vynechala, protože se tvářilo příliš máslově, a tak jsem jej neuznala hodným namazání na tvrdý chleba). Poslední hysterické zachechtání před školou a místnost C21.


Ne, necítila jsem se jako u maturity. Ten pocit bych přirovnala spíše k velké písemce ze sochařství v antickém Řecku a Římě + klasicismu francouzské architektury v DVK (Dějinách výtvarné kultury). Nevím nic, a i když odpovím na všechny otázky, bude to málo, protože...


Doplňte si, co chcete. Nepochybuji, že tuto situaci znáte také. Pokud se mi dnes podařilo splnit alespoň 51% z celé té slavistické slávy, určitě se o tom dozvíte. A pokud ne, tak to řeknu taky.

Neúspěchy druhých člověka utěší v jeho vlastním splínu.


Komentáře:

1 Pája | Web | 4. ledna 2011 v 12:58 | Reagovat


A já celou dobu čekám, jak. Ale vzhledem k tvým dobrým kontaktům se všemi bohy...
2 Kaunaz Isa | Web | 5. ledna 2011 v 17:13 | Reagovat


[1]: ...polobohy a krabicemi od sušenek... To sem sice nesedí, ale taky jsem to musel někde udat :P

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)