A opět gramatika

...já se toho snad nikdy nezbavím.

Učinila jsem jistý krok před jistou dobou a říkala si, že už mě žádné hř-Y-by v mejlu nepřekvapí. Ano, hřYby překonaly vše (zprávy se slovy:"chyby mi tve obeti," byly jen začátkem, který se neustále opakoval). Měla jsem slzy na krajíčku a psala žádost o rozvod. Jako důvod jsem nakonec uvedla jiné skutečnosti, ale výsledek byl stejný. Od té chvíle jsem si užívala bezchybných mejlů a článků na blozích (ET, Pája a Jodid nezklamou).

Na konci záři mě pohltila vysoká škola. První týden byl hodně rozlétaný, druhý týden méně, ale zato mi přichystal několik překvapení. Za ta nepříjemná bych ráda jmenovala "vzdorovité zvířátko IS," které mi připravilo ošklivé překvapení v podobě špatně nastaveného limitu kapacity semináře, na který jsem se opravdu těšila. Do správně nastaveného limitu jsem se už nevlezla. To znamená, že mám sice celou středu volnou, ale (a to mě mrzí) nebudu navštěvovat Redakční práci (pláču).

Milým "překvapením" bylo a stále je, že většina učitelů, se kterými jsem měla tu čest, nás, čili to stádo v posluchárně, oslovuje: "kolegové." Je to docela hezký pocit. Ale ještě hezčí pocit jsem měla na páteční (ano, páteční...opět smůla, zrovna moje skupina byla přesunuta na TEN den, jinak bych vesele jezdila domů ve čtvrtek) přednášce Úvodu do studia českého jazyka, kdy paní docentka řekla:"milí (nebo tak nějak) členové akademické obce..." a pak už to tak hezké nebylo.

Nejdříve poslala kolovat dopis Bedřicha Smetany. Skutečnost, že Béďa si začal s češtinou tykat až v pozdním věku, mě překvapila. Český skladatel, ale němčina mu byla jazykem takřka mateřským. Nechyběla mu však chuť učit se něco nového a tak započal se studiem českého pravopisu a gramatiky. Dopis asi pocházel z doby jeho začátků, protože těch chyb...ach, těch chyb. Má však můj obdiv (a Žena by si z něj měla vzít příklad), stále se zlepšoval a nemáchl nad nějakýma íčkama rukou.

Jako bombu na závěr si paní docentka nechala dva e-maily (žádosti) studentů VŠ. Jeden z nich byl bohemista. Oči se mi v důlcích protočily tolikrát, že vím, jak vypadají mé mozkové závity (šedě). Jak mohli, jak mohli, taková zvěrstva odeslat?! Netvrdím, že já jsem češtinářský génius (problém s interpunkčními znaménky je trvalý a těžko léčitelný), ale TO bylo opravdu hodně. Naštěstí jsem už zapomněla na konkrétní prohřešky, pocit děsu přetrvává.

Na závěr se vás pokusím uklidnit. Za chyby nestřílím (neboj se). A doufám, že vy také ne.

Hlavně za ty v angličtině, ehm :-P

Komentáře:

1 Pája | Web | 2. října 2010 v 18:36 | Reagovat

Za chyby nestřílí. Ale zbroják dostane v listopadu. /nedostane, ale ta myšlenka se mi líbila/

2 stranger-girl | Web | 2. října 2010 v 19:00 | Reagovat

Přesně o tomto jsem se včera bavila se svým klukem. Jeho štve, když něco napíšu v ostravském nářečí, ale že on píše "v televizy" nebo "my chlapy" a podobně, to ho netrápí..

3 Kaunaz Isa | Web | 2. října 2010 v 19:12 | Reagovat

[1]: Pájo, ty jsi mne vyděsila

4 Modrooká | Web | 2. října 2010 v 21:32 | Reagovat

5 jakostni | 2. října 2010 v 21:43 | Reagovat

[2]: nářečí je v pořádku, pokud jej nepoužíváš v oficiálních dopisech, ale "my chlapy" je neomluvitelné (neberu vysvětlivky v podobě "chlapy s tvrdým")

6 ET | 2. října 2010 v 22:33 | Reagovat

Občas píšu nespisovně, když se mi to hodí do krámu (třeba zrovinka tady, hehe), ráda vytvářím novotvary nebo různé překrouceniny (překroucenina je dobré slovo, ne?), ale ty gramatické chyby mě tak bolí!! Taky si k tobě chodívám čítat s láskou :) 

Hele, tenhle týden jsem lektorovala v práci jeden dívčí román a už od prvních stránek jsem si říkala, jako bych tu hrdinku odněkud znala. Pak mi došlo, že mi strašně připomíná tebe! Teda v mladším provedení, ale ten styl vyjadřování, ten humor, to IQ. No bavila jsem se moc, a to už jsem z lásky k dívčí literatuře velmi odrostla :)

7 Solea | 2. října 2010 v 22:45 | Reagovat

Ehm, snad ne Redakční práce s Luisou Novákovou?

8 ovesná vločka | 3. října 2010 v 11:23 | Reagovat

[7]: ehm, ano, s Luisou Novákovou. Znáš?

9 ovesná vločka | 3. října 2010 v 11:28 | Reagovat

[6]: ETynko, to byl vždycky můj sen. Být hrdinkou dívčího románu protože ty vždycky končí šťastně a jsou tak krásně naivní a vůbec nemají sklony k cynismu a hrnkům černočerné kávy.

10 Solea | 3. října 2010 v 13:21 | Reagovat

[8]: No jo, to byly příjemný semináře... 

Teď jsem zvědavý, jestli se někde potkáme dřív než u Jodida :o)

11 ovesná vločka | 3. října 2010 v 14:02 | Reagovat

[10]: stát se to může ale musíš se hlásit, ač s brýlemi, slepá jsem jak krtek a taky věčně duchem nepřítomna

12 Kaunaz Isa | Web | 3. října 2010 v 23:52 | Reagovat

[10]: Kdybys aspoň jednou přišel, už bys vločku znal. Tvoje chyba, klone...

13 ET | Web | 12. října 2010 v 13:23 | Reagovat

[9]: Tenhle dívčí román je právě krásně cynický a ironický a vůbec moc vtipný, po naivních cintech o úžasných klucích a pravé lásce ani stopy :)

14 ovesná vločka | 12. října 2010 v 16:52 | Reagovat

[13]: chci ho! Název, jméno autora(ky), nakladatelství...sem s ním!