Muž leží na posteli. Nemůže zvednout ruce (jsou přivázané), ale stále doufá...on se přece nikdy nevzdává. Jednou se to podaří, jednou uspěje a úspěšně se zasebevraždí.
Vím, rozsahem má úvaha nad tímto tématem neodpovídá bloku A4, ale stejně ji tam dám, protože mé reakce na téma týdne chci mít v jednom "šuplíku"
Čtenář jistě odvodil, co jsem chtěla řádky o sebevrahovi říct, ale kdyby by byl momentálně myšlenkově indisponován a nutně potřeboval vědět, cože se mi to urodilo v hlavě, tak to vysvětlím po lopatě:
"úspěch čili i uspět jsou slova či spíše pojmy diskutabilní a relativní. Neboť pro každého je úspěchem něco jiného, opět příklad:"Šéfe, tak sme ho vodkrouhli" a šéf zapíše do diáře či čeho úspěšnou misi. "Šéfe, tak ho zabili, ti parchanti" a šéf si jde hodit mašli neboť mafiánská famiglia právě odrovnala bankéře hlídaného jeho chlapci = neúspěch. Tak co, kapišto? ;-)
Ano, čtu Kmotra. Rozhodla jsem se to udělat v zájmu mé maličké sestřenky, které jdu za kmotru. Abych byla dostatečně připravená na tuto úlohu, louskám naučnou literaturu: Kmotr - Mario Puzo
A ještě k tomu kmotřenkování, spíš bych potřebovala být kmotřičkou vílou, abych jí mohla dát do života věci nehmotné, ale zato hodnotné: zdraví (to hlavně), selský rozum a štěstí na lidi
"howg, domluvila jsem,"
tak řekla Ta, co trénovala agility až si rozbila koleno a byla kousnuta vlastním psem do stehna...v zápalu "boje"
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)