Ano, jsem smutná a smutnější. A to se prosím celé dny směju. Ale když nesvítí slunce, nemám kde dobít energii, nejsem na baterky ale na sluneční pohon. A taky jsem, přiznávám, závislá na hodném slovu, pohlazení a blízkosti Člověka. Chybí mi energie -tečka- chybí mi člověk -nadávka-
Vysvětlím vám to, ikdyž bych nemusela, ale chci, srovnám si to v hlavě. Do práce vstávám ve čtyři, přijedu o půl čtvrté. Jdu s Cho trénovat, závody se blíží. Do šesti venku, večeře, nachystat svačinu a jít spát nebo se mnou nebude další den řeč. Sice nemusím dělat úkoly, ale chybí mi čas, nedostatkové zboží, nemá někdo dvě hodiny spánku navíc? (Jodid?Kaunaz?ET?Pájo?)
Ptáte se, kde jsem sehnala energii k tomuto článku? Neptáte? Nevadí, stejně odpovím. Možná si vzpomenete na mé rozčilování kvůli životopisu. Chtěla bych se pochlubit a poslat trochu úsměvů do všech světových stran, hlavně směrem ku Praze (vůbec neovlivňuju případné rozhodčí ;-) ). Přišel mi mejl a v něm tak hezky formulovaná pozvánka na pohovor a test zaměřený na všeobecný přehled. Jásám, skákám nad židlí a vycucávám tu energii abych napsala pár písmenek.
Toto vše znamená, že se 24.června octnu na cestě ku Praze. Vemu si v práci volno, možná bude mít Žena čas, ale spíš ne. Zajdu si na nějakou hezkou výstavu, možná i dvě. Rozšoupnu se a napojím kávou ve Starbucks, zaseknu se v Luxoru a pak se půjdu kochat do Krakatau. Nevím jestli budu mít kde spát, nevím, jestli chci jet sama v noci domů...vlakem. Nesnáším nádraží ve ValMezu v noci. Nevím jestli se dostanu domů, ale moc se těším :-) výlet, výlet, pojedu na výlet.
A ještě něco. V sobotu jedu fotit, těším se. Pro neznalé: to těšení se je velký pokrok. Po obhajobě maturity a odfocení maturiťáku jsem byla chytáním reality hodně znechucená. Hodně moc znechucená.
"bude líp...a jestli ne, tak to nějaký pablb čtverečkovanej schytá"
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)