Ano, Kaunazi, teď bys mohl poznamenat:"já jsem to říkal, ženy a výbušniny to nejde dohromady," ale dovolím si pochybovat o tom, že bys řekl větu typickou hlavně pro tchýně a matky (neřekla jsem maminky). Ale taky si dovolím ti odporovat, pomni (hezké slovo, že? Vynořilo se mi před chvíli v hlavě, když jsem čučela na papriku v ledničce), že ač i chlapi s velkýma rukama mají citlivé prsty, pochybuji, že by je bavilo sedět celý den u bodovačky, nedaj bohové navlékat těsnění, to by teprve bylo běsnění.
Tudíž a proto, my něžné dívky, méně něžné ženy (Růža, Iva, Magda a další) a Vzteklá Bláža navlékáme těsnění, ploštíme, lepíme a bodujeme. A pak taková maličkost, ač říkám "továrna na výbušniny" správně by to mělo být: "dělám s drátama pro výrobu rozbušek" ale to nezní tak dobře (relativní pojem).
Dneska "to" Růži bouchlo v rukách. Co si představit pod pojmem to? A co pod pojmem bouchlo? To = pilule = věc, co vypadá jako nacucané klíště, tvoří rozbušku. Až při použití rozbušky v kombinaci s třaskavinou dochází k pořádnému výbuchu. U nás se nic takového nestalo, ale šlupka to byla, to zas jo.Bouchlo = Růženka si vesele boduje, vtom rana. Chyba ve stroji, ne v rukách. Ale už podruhé za tři dny (mohlo to být i potřetí, ale včera Růža nebodovala), na stejném stroji, u stejného člověka. Asi vysílá nějaké negativní vlny nebo co.
První řachu jsem neviděla, ale zato jsem aspoň zahlédla modřinu na Růžině ukazováčku. Tu druhou jsem "pozorovala" z bezprostřední blízkosti. Stříhala jsem si vesele drátky v bužírkách a Růža u vedlejšího stolu bodovala (připevňovala pilule k drátkům). Pak rána... a jediné co se mi hnalo hlavou bylo:
"týý jo, to vypadá jak v komiksu - bílá ohraničená černou, oni ví co kreslí"
PS: Kaunazi, tady vidíš oprávněnost svých obav o mé kolegyně, ale důvodem nejsem já, kupodivu :-D i přesto, že mám cement hands (napsala jsem to anglicky, protože se mi ten výraz v doslovném překladu moc líbí) nebolicementové ruce.
A ještě něco...asi zavedu rubriku Dialogy s Kaunazem... neb "trpím" neustálou potřebou komentovat jeho/Tvé komentáře, články a tak podobně. Typická žena, neustále musí mluvit a to i tehdy, když píše. Projevuje se na mně ženský kolektiv, jsem z toho smutná a v rozpacích (možná - šibalský úsměv)
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)