Oproti dobám před pár měsíci, kdy se nedala vypozorovat jakákoli pravidelnost v mém životě, ať už se to týkalo příchodu do školy, odchodu z privátu, návratu na privát nebo návratů domů. Vše bylo relativní a já byla všude a velmi nevyzpytatelná.
Teď se časy změnily. Nástup do práce znamenal nastolení řádného řádu života. A tak tedy vstávám každý všední den 4:15, na autobus odcházím vždy ve stejný čas (4:40). Z autobusového nádraží na Vs. jezdím stejným autobusem MHD, z práce taktéž. Sedám na stejném sedadle a domů se vracívám ve stejný čas, 15:20 nejpozději šahám na kliku.
Toliko o pravidelnosti venkovního života. Ten vnitřní je spíše neuspořádaný než uspořádaný. Ale povětšinou tedy čtu. Na různých místech, různé knihy. Jsou strategicky rozmístěné po bytě. A něco vám řeknu, tolik knih, co jsem přečetla teď, za necelé dva týdny pracovního poměru, tolik jsem jich ještě za stejný časový úsek nepřečetla. Skóre tohoto týdne (5dnů) činí 3 a 3/4 knihy + Magazín MF Dnes, Ona Dnes, Čtyřlístek a pracovní řád. Tloušťka knih byla spíše nadstandartní než standartní čili tenká. Stránek a stránek.
Největším problémem se však ukazuje uložení ke spánku. Můj plán je každý večer jasný - nachystám svačinu, umyju se a nejpozděj v devět zalehnu. "Hahaha," nějakým záhadným způsobem mi do toho vždy něco vleze, včera jsem například stříhala tatínka (nebojte se, obě uši, nos i oči má v pořádku). Předevčírem jsem nutně potřebovala dočíst Slepotu, protože jinak bych neusnula vůbec a hned bylo deset večer. Vsadím se, že dnes, kdy můžu jít spát klidně o půlnoci, zalezu do pelechu už v osm.
Tudíž a proto přeji všem dobrou noc ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)