Já to věděla

Že na dně hrnku s průduškovým čajem bude ležet poloutopený optimismus. Vedle něj se flákala energie a chuť do života.

Pod peřinou

Ano, přátelé, přesně tak trávím tyto požehnané únorové dny. Venku se střídá mráz se sněžením a oblevou a tady se střídá smrkání s kašlem. Nejen všemohoucí (omlouvám se za tolik duchovna, ale viděla jsem asi dvacet dílů Mashe najednou a otec Mulcahy se člověku dostane pod kůži) ví, že ten kašel je častější. Tímto vyjadřuji upřímnou soustrast všem, kdož se mnou za dlouhých nocí bděli, zatímco já se pokoušela vykašlat plíce. Byla jsem u lékaře a mohu říci jediné: 

Doktor léčí, příroda uzdravuje.

A už mi to zase začíná

Tedy skoro, ale už se to blíží. Pokud chcete vědět co, tak se zeptejte mého bankovního účtu. 

Bublifuk pátrá

Vánoce s knihou

Tak by se daly definovat vánoční svátky v naší rodině. Pohoda, klid, čaj a knihy, spousta knih. K neodmyslitelným součástem vánočního úklidu u nás patří dělání volného místa v knihovničce. Víme proč.

Berličky mé paměti

Byly doby, kdy jsem si strašně moc chtěla psát deník. Většinou to bylo pod vlivem dívčí literatury, jmenovitě Princezniných deníků (wiki). Pokud hledáte kvalitní kompenzaci za Lenku Lanzovou v knihovničce vaší dcery, můžu sérii Meg Cabotové jen doporučit. Začínalo to slibně. Koupila jsem si krásný sešit v pevné vazbě a na první stranu se podepsala. 

Novoroční vinš

Mí milí, přeji Vám v novém roce jen to nejlepší.

Hodně štěstí, pevné zdraví i nervy.

A taky kvalitní zažívání, protože hrozí, že se z toho všichni po***

Smutno je mlha, ve které jsi sám.

Smutno je obraz, kterému chybí rám.

Smutno je rybám za hranicí příboje.

Smutno je vojákům padlým bez boje.

Smutno je, když nebe se kaboní.

Smutno je, když polštář Tebou nevoní.

Smutno… a pak?

Smích.

Když jsem zas v dlaních Tvých.

O paměti a nutnosti

K první části nadpisu dodám jen to, že mám po otci dědičné předpoklady k totálnímu výpadku oné schopnosti udržení myšlenky, povelu, úkolu, zadání či čehokoli jiného v hlavě. Až budu stará, nebudu říkat svým vnoučatům (pokud si nezapomenu pořídit děti, aby ony mohly mít své děti) onu okřídlenou větu "Pokud mne paměť neklame...", nýbrž "Pokud si to správně nepamatuju, tak..." Má nepaměť předznamenává druhou část nadpisu: nutnost.