Že na dně hrnku s průduškovým čajem bude ležet poloutopený optimismus. Vedle něj se flákala energie a chuť do života.
Abych to nepřikládala jen onomu čaji a dalším medikamentovým bombám, musím zmínit důležitý fakt: v sobotu přijel Jodid. Pravda, dotyčný se tu ukázal i minulý víkend, kdy jsem byla ve stavu nejhorším a on prošel zkouškou ohněm i šavlí, ale nemělo to na mě takový účinek jako teď. Najednou jsem i z postele vstala a v deset večer si rohlík z komory ukradla. Hlavu si umyla a v sobotu ráno nemohla dospat, jak jsem poslouchala, zda už kolem projel autobus. Že jsem rozhodující okamžik zaspala, to je vám asi nad slunce jasné.
Nicméně léčba Jodidem zabrala. Už neodvracím hlavu při slovech jako "snídaně, chleba, salát", ba naopak! Svíčková se třema, kotel polévky a ještě něco na zub, to byla slastná kombinace nedělního poledne. I ten skříplý nerv jsem po bitce s mým milovaným chlapcem odskřípla. (Co na tom, že se nejprve ještě víc přiskřípnul.)
Vracím se tedy do své původní kondice a maminka s Jodidem uznali za vhodné přede mnou zmínit i slova jako "TSP, uč se, procvičuj". Pro tu radost v jejich očích, bych udělala téměř cokoli. A tak se má osoba začala připravovat na přijímací zkoušky. Bodové ohodnocení zpočátku mizerné, ale lepším. Doufejme tedy, že mi to vydrží.
U předchozího článku padl dotaz, kam že to směřuje mé snažení. Mileráda odpovídám, že na dvě fakulty Masarykovy univerzity v Brně: pedagogickou a filosofickou. (Rozhodně ale nemíním studovat obě zároveň, je to akce "buď a nebo".)
Na pajdě jsem se rozhodla opět podstoupit muka staroslověnštinou a podala si přihlášku na kombinaci český jazyk a výtvarná výchova. Podruhé jsem se na téže fakultě zahákla na obor Speciální výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání. Nu a pak už "jen" filda a Informační studia a knihovnictví. Popravdě sama nevím, kam bych šla raději. On to byl totiž docela boj, když jsem ze sebe měla vydolovat, co chci studovat. Nedej bohové, aby po mně někdo chtěl mé životní cíle.
Myslím, že mým životním cílem je: nezbláznit se sama ze sebe. Tak a víte i to, co jste nechtěli ;-)
Jodid moc rád sloužil jako součást léčebného úsilí.
OdpovědětVymazatTy musíš být tak hodná osoba... tolik snahy zavděčit se... :-D
OdpovědětVymazat(Začínám si vybavovat všechny důvody, proč nekomentuji na blogspotu. :-D)
Sargo
Vločko, to je dobře, že už seš fit! To by bylo, aby léčba Jodidem nezabrala!
OdpovědětVymazatJinak děkuju za upřesnění, kamže se to hlásíš :)moc pěkný obory sis vybrala! o těch informačních studiích a knihovnictví jsem taky uvažovala, ale pak jsem to vzdala, protože já a informatika... eh.
Tsp jsou hnus... Ale dobře, že cvičíš, určitě se vylepšíš na maximum a pak to střelíš jako nic, hele :)
A znát svůj životní cíl... to je vždycky dobrý!