Pod peřinou

Ano, přátelé, přesně tak trávím tyto požehnané únorové dny. Venku se střídá mráz se sněžením a oblevou a tady se střídá smrkání s kašlem. Nejen všemohoucí (omlouvám se za tolik duchovna, ale viděla jsem asi dvacet dílů Mashe najednou a otec Mulcahy se člověku dostane pod kůži) ví, že ten kašel je častější. Tímto vyjadřuji upřímnou soustrast všem, kdož se mnou za dlouhých nocí bděli, zatímco já se pokoušela vykašlat plíce. Byla jsem u lékaře a mohu říci jediné: 

Doktor léčí, příroda uzdravuje.

Svou první nemocenskou bych si i užívala, kdybych dva dny nezvracela hleny a dvě noci k těm dnům patřící nečinila totéž místo, abych spala a nabírala síly. Přeji si, abych byla tlustá, tak bych totiž mohla být na ztrátu šesti kilogramů ve třech dnech opravdu pyšná. Takto jsem si jen pořídila rolbu, která přejíždí po mé hrudi, aby se letadlům lépe přistávalo. Těším se, až potkám svou chuť k jídlu. Ale ona se bojí antibiotik a prchá před nimi. Ostatně, nedivím se jí, taky bych prchla.

O tom, že bude lépe není pochyb. Obzvlášť, pokud pan doktor překoná strach z pacientů a poslechne si můj hrudní koš i jinak než přes můj tlustý rolák. A taky bych uvítala jinou reakci než "To se stává." na mé sdělení, že mám asi něco skříplého mezi žebry, což moc bolí ať kašlu nebo ne. Pověsila bych se na žebřiny, ale na těch se neudržím. I když...on by mi asi i ten pád pomohl.

A i přes toto všechno kňourání mi Jodid tvrdí, že mě miluje. Doufám, že mu to vydrží, protože smysl pro humor je jediný způsob jak přežít stonající mě. O svém drahém panu otci, kterýžto se ode mne nakazil, stejně jako má milovaná pečující maminka, pohovořím někdy jindy. To samé se týká i naší bývalé (hurááááá) háravky, se kterou jsem si opravdu užila. Stejně jako s jejími věrnými fanoušky pod okny. Nabídla bych vám lístky na koncert, ale Chobot hárá velmi nepravidelně, za což jí budiž dík.

Nyní se odebéři opět do horizontální polohy, abych se mohla věnovat dalším dílům onoho populárního seriálu, který mi vždy zvedne náladu. Mnohem raději bych však šla na běžky...nebo házet sníh. (To mi laskavě připomeňte, až se budu vztekat, že pro samou lopatu necítím záda.)

Buďte fit!