Sikare, promiň mi, ale jsi tou poslední kapkou, která dopadla do poháru mé češtinářské trpělivosti. Vím, měla bych si zamést před vlastním prahem a také se mohlo stát, že nemáš svůj den, ale bohužel. Pojistky vyletěly a já si všem postěžuju na své trápení. Vyliji si své srdce.
Přitahuji lidi, kteří jsou s češtinou a pravopisem na štíru.
Nevím, jak to dělám, ale je to tak. Nemohu samozřejmě opomenout kiksy největších novinových deníků v naší mYlované republice. Denně trnu nad tím co v MF Dnes (či na idnesu) objevím. O hrubky naštěstí tolik nejde, ale stylistika značně pokulhává. A o různé překlepy také není nouze.
Je možné, že jsem si zde už stěžovala na jednu nejmenovanou paní inženýrku. Můj problém se týkal článku na stránkách našeho města. Pojednával o soutěži v dovednostech psů a jejich pánů, která je každoročně pořádána za podpory našeho kynologického klubu. Z článku uveřejněného na internetu jsem měla pocit, že dotyčná paní na akci, o které psala, ani nebyla! Svědčily o tom hlavně nepřesnosti v textu. Vzhledem k tomu, že šlo o oficiální zprávu, očekávala bych, že bude bez chyb a překlepů. Chyb minimum, ale překlepů habakuk. Když jsem si dovolila dotyčnou upozornit (slušně!), že má v textu několik chyb, odpověděla velmi milým způsobem:
"...snad je vše opraveno dle Vašich představ. Ing..."
Snad chtěla být paní inženýrka pouze zdvořilá, ale v tomto kontextu to vyznělo bohužel tak, že jediná já, ovesná vločka, na celém světě požaduji správné a korektní vyjadřování. Tfuj, jsem se nějak rozčílila ;-)
Ale vraťme se k té přitažlivosti. Je normální, že dívka chodí s chlapcem. A v této době je normální, že než upadne do náruče manžela, otestuje si mužské plémě na několika exemplářích. Nemluvím o nepoučitelnosti, co se týče charakteru. Ten přeci jen prostým pozorováním, či rozhovorem odhalíme (pokud odložíme růžové brýle), ale češtinářské schopnosti jsou nám odtajněny až po několika zprávách a e-mailech, někdy i dopisech (patřím k těm šťastným, které se při pohledu na obálku ve schránce červenají a jásají: "milý mi píše." A ne: "berňák se zase ozval.").
Jak se tedy mohlo stát, že jsem po třikrát zakotvila v náruči, když ne analfabeta, tak minimálně Ygnoranta, kterému vyjmenovaná slova připomenou maximálně třetí třídu a tvrdé či měkké i/ý sází do textu jako brambory do řádku? A jak se mohlo stát, že jsem ani jednoho nebyla schopna správnému psaní naučit? A ani nyní toho schopna nejsem? (Jo, přesně tak...už zase.) Snad, že přílišná láska mi brání tvrdě kritizovat pravopisné chyby v něžných zprávách na dobrou noc. Můj problém rozhodně netkví v krátkém časovém úseku trvání vztahu, za rok je většina učitelek schopna vtlouct dětem do hlavy minimálně ta, již zmiňovaná, vyjmenovaná slova. Já zde opravdu selhávám na celé čáře.
Á propos ani má Žena na tom není o nic lépe. Prohlásila, že správná gramatika je jí k ničemu, prý stačí, když čtenáři text pochopí. Tak to vidíte. Postěžovala jsem si a jak se mi ulevilo. Teď už o mé přitažlivosti ví kus světa a já můžu s příjemným mrazením v zádech očekávat další milou zprávu pro hezčí sny.
HHP - hlavně humor přátelé
Komentáře:
1 Sikar | Web | 30. srpna 2010 v 20:24 | Reagovat
Velice se omlouvám. S/Z mi problém nedělá, ale z jakéhosi podivného pnutí této planety se mi čas od času povede doslova a do písmene překlep přes půl klávesnice a povede se mi S a Z vyměnit. Nikoliv, že bych psal prasárny jako "skusit", jedině, když je to písmeno o samotě. "Chleba z máslem". "Přijel s Prahy". Je to nevysvětlitelný jev.
2 Sikar | Web | 30. srpna 2010 v 20:29 | Reagovat
Jo, jinak dodatek - Ženu bych za toto tvrzení asi zatloukl do země....
3 ovesná vločka | Web | 30. srpna 2010 v 20:33 | Reagovat
[1]: myslela jsem si, že to tak bude a opravdu se omlouvám, že jsem tě takto zneužila
4 Sikar | Web | 30. srpna 2010 v 20:40 | Reagovat
[3]: jsem rád zneužit.
jinak se s radostí připojím k boji za správnou češtinu.
5 karaipuku | E-mail | Web | 30. srpna 2010 v 21:02 | Reagovat
Já bich chtjel jen řýct abijste se mnou nepočýtaly.Y kdiž pravopys ofládám víborně.
6 An(N)dy | Web | 30. srpna 2010 v 21:25 | Reagovat
Tak tu paní Ing. bych asi praštila za takovou odpověď. Vyznělo to vážně hnusně Píše mi jeden kluk a já prostě NEPOCHOPÍM, jak může psát mekké I i tam, kde slyší, že je tvrdé Y! A on se diví, že s ním nic nechci mít ;D (není to jen kvůli pravopisu)
7 Ina | Web | 30. srpna 2010 v 22:49 | Reagovat
A to já se s klukama rozcházela kvůli pravopisu. Nejdřív láska jako krov. Hříšné sny, nechutenství, upadání v mrákoty při pouhé vzpomínce. Stačilo, aby přišel první dopis. V něm něco jako MYLUJU TĚ, nebo UŠ se nemůžu dočkat - a šel. Brrrrr....
8 Modrooká | Web | 31. srpna 2010 v 12:57 | Reagovat
Laskavě přehlížím "akorád" a podobné "překlepy", pokud jsou adresovány mě - znám už slabiny mého milého. Ale jakmile píše někomu jinému, včas a co možná nejdecentněji se ozvu a opravím ho.
9 Kaunaz Isa | E-mail | Web | 31. srpna 2010 v 15:55 | Reagovat
Kruci, tak dlouho už jsem naschvál nezkoušel levopüz... Musím s tím něco udělat.
Jen se hezky vztekej, vločko, vnímat gramaticky správnou češtinu jako něco pozitivního je dnes nejspíš prokletí. Aspoň si můžeš říct, že nejsi jako ostatní (nikdo není jako ostatní, proto se to tak často říká).
No a co se týče těch hrubek ve vzkazech... Jestli láska hory přenáší, mohla by si s takovou "prkotinou" poradit. Ehm...
10 jakostni | 31. srpna 2010 v 21:00 | Reagovat
[9]: pravdu máš Kaunazi, s horami si sice láska rady neví, teda aspoň s Buchlovskými kopci, ale s češtinou cáknutou slovenštinou si ví rady moc dobře
11 ET | 31. srpna 2010 v 22:18 | Reagovat
Ach, tohle je skvělý článek! Jedinkrát v životě jsem z nějakého zvláštního pohnutí mysli zkusila hledat své životní štěstí přes inzerát. Chlapce, kteří dokázali v pěti větách udělat tři chyby jsem bez milosti odmítala, ačkoliv mi jinak byli velmi sympatičtí. Jsem v tomhle taky hodně divná.
Nejvíc asi nesnáším "já by jsem", to by jsem pak vraždila
12 Johanka | Web | 1. září 2010 v 20:50 | Reagovat
Pravdu díš
Můj skoromohbýtmuž má naštěstí velké charisma a inteligenčně září v jiných oblastech, než je pravopis. Proto jeho občasné chybyčky s láskou přehlížím.
Moje asibudežena je bývalá redaktorka, která by se pod tvůj článek podepsala raději než pod Chartu 77, což by mohl být nepřímý důkaz toho, že i pro mě hraje pravopis roli jaksi důležitější, než jsem si myslela na začátku psaní komentáře
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)