Konečně konec školy

Drazí méněcenní…jistě víte, jak vysoce si vás cením a proto si slibuji (Vám ne, protože vy byste mi ten pohlavek třeba dali, já se tak můžu jenom tvářit) nálož (zásobuje Austin Detonator) fotografií uplynulých dnů (a jednoho měsíce, ehm). Stydím se jen trochu, protože jen trochu za mé zpoždění může lenost. Zbytek přičítejte nedostatku internetového připojení a dostatku zodpovědnosti, se kterou jsem přistupovala k učení.

To přineslo své plody. Jásejte se mnou, neb jsem úspěšně zdolala "zkoušku" z literatury 2. poloviny 20. století. Joo, když na tom vážně děláte a čtete toho Lehára od 1. srpna každý den aspoň hodinku, tak to Éčko dostanete. Já jsem si sice vzpomněla, že Blatný se kamarádil s Ortenem natolik, že se "spolu" chtěli zasebevraždit, ale aby se mi vybavily názvy jeho básnických sbírek? To ne. (Doufám, že to neberete jako omlouvání špatné známky. Jen se s vámi dělím o tu legraci.)

Celý úžasný test jsem završila odpovědí na otázku: Nová vlna literárně-vědného strukturalismu v 60. letech, jaké si kladli otázky. Na rovinu říkám, stejně jako xy kusů mých spolužáků, že to byla podpásovka. Literární teorii té doby jsme zastrčili někam daleko a jen okrajově, protože próza a poezie se zdály býti důležitějšími.

Mno a tak jsem vypsala otázky, které si tak teoretici mohli klást:

"Je historismus špatný nebo dobrý?"

"Má být věda kontrolována stranou, nebo ne?"

"Je marxistický pohled na věc správný, nebo nesprávný?"

"A co na to Ladislav Štoll?"

Tuším, že tím Štollem jsem to zabila. On je Láďa totiž exot mezi literárními kritiky. Velmi ceněný tehdejší vládnoucí stranou, pro jeho názory a pohled na věc. Z dnešního pohledu…se na to nedá dívat.

Tak a nyní vám potvrdím důležitost poezie a prózy. Přichází klasika studia literatury zvaná: autor (celým jménem) dílo, autordíloautordílo…rok vydání, žánr. Určujte se mnou:

Nesnesitelná lehkost bytí

Obsluhoval jsem anglického krále

Píseň o Viktorce

Mirákl

Smuténka

Noc s Hamletem

Tak co? Už jste se rozloučili se strýčkem Googlem? Doufám, že jste ho otvírali jen kvůli dataci a poslední třem (max. čtyřem) dílům. U prvních dvou by měl autora znát i úplný ignorant! Musím se pochlubit, já ho věděla u všech, krom díla jménem Mirákl. S daty to bylo mnohem horší.

Nemějte obavy, že by se test skládal jen ze tří otázek. Vyřádili se na nás. A my zas na nich, musí být opravdu nelehké ta naše díla opravovat. Sama bych nevěděla, zda se smát či brečet, když jedinou informací, kterou student o Blatném poskytne, je:

"Někdy ve chvílích, kdy Blatný umíral, já jsem přicházel na svět."