Heslo

Ano, musím si vám postěžovat! že zapomínám to vím a ví to i lidi okolo. Proto si hesla píšu na lístečky, ikdyž se to nemá. Ale je mi to co?

Je mi to houby platné. Protože když zapomenu, kam jsem lísteček se supersložitým heslem ukryla mám po legraci, v případě o kterém píšu, je po přístupu do IB (internetového bankovnictví), což je, pokud máte mBank (internetová banka) trošku větší (giga) problém.

Říkáte si, inu což, nějak si to vločka ovesná zařídí, je to šikovná holka. To sem si taky myslela...že zavolám mLinku a bude po problému. Ha ha ha. Někdo už možná tuší, a v duchu se hihňá, že jsem zapomněla i heslo pro mLinku. Ano je to tak!!!

Nepomohlo ani zalarmování rodičovské jednotky, která pátrala doma v mém šanonu po nějakém útžku papíru s podivnou šifrou. Na privátě jsem nic nenašla a protože jsem nutně potřebovala zaplatit přihlášku na závody nastala krizová situace.

Naštěstí existují mKiosky a Finanční Centra mBanky. Nejsou všude, ale blázni mívají štěstí. Do nejbližšího FC je to z UH (ty zkratky mi jdou ;-) ) nějakých 25km. Hoďka cesty autobusem, chcete-li. Naproti Zlatému jablku (znalci uhodli, kteréže město jsem navštívila) je obrovská prosklená budova a v přízemí pobočka mBanky.

A v té pobočce se nacházejí dvě čarodějnice středního věku, které vám v neštěstí ještě nakopnou zadek. Představte si situaci. Ovesná vločka vchází do dveří, zkroušeně konstatuje fakt, že zapomněla nejen heslo pro IB, ale i heslo pro mLinku a jestli by jí nemohli pomoct. Madam (řekněte si to tím nejpohrdavějším tónem na jaký se zmůžete) odvětily: "Tak vy jste si zapomněla obě hesla? To myslíte vážně? My jsme interentová banka! Takové zákazníky máme nejradši..."

V tu chvíli jsem děkovala bankovnickým bohům, že je mBank internetová a že takové čaramůry nemusím potkávat pokaždé, když si něco potřebuji zařídit. Nakonec mi pomohly. K penězům sem se dostala, přihlášku na závody poslala a blížíme se k happy endu.

Aneb...kdo čeká na autobus a učí se technologii potká Člověka...a ujedou mu tři autobusy než se s Člověkem rozloučí. Načež potká Jůlii, která mu (jakože mně) o den později ve škole položí otázku, zda-li byla opilá, ovesná vločka včera.

Nebyla, jen tak divně, jako vločka sněhová, zářila.