Zjišťuju, že mě baví vařit a že mít na to peníze, tak vařím mnohem víc a mnohem zajímavěji. I když uznávám, že opravdové umění tkví v tom, uklohnit z ničeho Něco. Zcela neprogramově jedu v domácích surovinách takřka bio kvality. Nevím, jak se tomu správně říká, ale je to velmi populární. Pro mě je to cenově dostupné. Zemáky od babičky, česnek ze zahrádky, jehně od kolegyně (mají ekofarmu) a mrkev je teda z Hradce Králové, ta domácí zmizela rychlostí blesku. Pro zájemce mám i recept.
 |
| Dušená mrkev s jehněčím masem. |
A z poklidného poobědového tónu se vydáme na exkurzi do kuchyně, kde byla před několika minutami umyta podlaha. Usuzuji tak ze zbytků vody na podlaze, ne z jejího stavu. Ono je totiž velmi namáhavé si kleknout a přejet hůře odstranitelnou špínu hadrem a jiným čisticím prostředkem. Tak trochu bojuju se schopnostmi a ochotou spolubydlícího v úklidové oblasti. Kupříkladu taková existence čistých utěrek jej zcela šokovala. Nebála bych se tvrdit, že jejich cyklické vyměňování považoval za malý bytový zázrak. Podobně je na tom nejspíš s ubrusem.
Promiňte, chytám jedovatou slinu. Proto to shrnu: vytřít/umýt podlahu neznamená, že ji jenom přešudlíte mopem namočeným ve vodě se spoustou prostředku na mytí. Výsledkem je pak jen lepivý pocit při každém kontaktu boty s podlahou. O umývání podlahy na toaletě si popovídáme jindy, zn. kapičky!
 |
| Nestačí jen přešudlit mopem. |
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)