Brokolicová polévka

Všechny recepty, které jsem na internetu našla, obsahovaly zabijáckou větu "zalijte jedním litrem zeleninového vývaru". A tak jsem vzala z jednoho to, z druhého něco a i bez zeleninového vývaru (a bez bujonu) se mi podařilo stvořit chutnou polévku. (Říkali strávníci.)

Vlevo čerstvý brokolicový vývar.

140.den

Z prázdninových výhod si dovolím jmenovat setkávání s přáteli. Vážné i nevážné hovory na témata od duhových tobogánů přes "třtinové" a jiné bakaláře až po situaci na Ukrajině. K tomu sledujeme Ptáčata. Je osvobozující neslyšet z okolních úst jen předsudky. Fabrika v tomto byla dost krutá. Mimochodem, jedna kniha ze včerejška už padla...

Zob a pitivo.

139.den

Byla jsem včera na pohovoru. Chlapík v modré košili neplácal o tom, jak je tým důležitý a podobné řečičky. Řekl mi, jak to je a pak chvíli setrval v úžasu nad mou praxí s rozbuškama. Požadavků není moc, výhod víc. Hlavně možnost nastavit si směny podle školy. Vyděsily mě černé ponožky (mám v šuplíku všechny barvy duhy, ale černou ani omylem) a potěšila mě reakce na mé milované martensky - schváleny. Tak tedy, hranolková éra přichází.

Jako brigáda v pohodě.

138.den

Dnes ráno jsem šla k řezníkovi, na půl osmou, protože jsem potřebovala ještě něco zařídit. Řezník, kterého v Brně jakžtakž beru, nemá webové stránky a tak jsem to brala odhadem. Ha, ha, ha. Nejdřív jsem se cestou pěkně sklouzla a pak jsem zjistila, že sice má "můj" řezník celý týden od sedmi, nicméně v pondělí otvírá až v devět. Ostatní, kteří připadali v úvahu zahajovali prodej až v osm, případně měli do desíti inventuru. Tak jsem vzala zavděk Steinexem... příště si to dvakrát rozmyslím, protože tak přesolenou debrecínku jsem neměla "leta". 

Opravdu veřejné kluziště.

137.den

Moje prázdniny se nejspíš budou skládat z vaření a čtení tuny knížek. Jsem ohromně spokojená. A nejspíš zbankrotuji v zelenině. To je brokolice sem, pórek tam, tuna mrkve, červená řepa...

Barva z nejkrásnějších

Výroční

Vážení, já jsem na to úplně zapomněla. Ostatně, málokdo z vás, co sem chodí na čumendu, to se mnou a tímto blokem táhne od začátku. S určitostí vím o dvou: Jodid a Pája. A z interních zdrojů vyplývá, že prvně jmenovanému už pomalu stačí  každodenní kontakt se mnou, a ne aby ještě strašil u mě na blogu ;-) 

29. ledna to byly přesně čtyři roky, co jsem zveřejnila první článek.

136.den

Zjišťuju, že mě baví vařit a že mít na to peníze, tak vařím mnohem víc a mnohem zajímavěji. I když uznávám, že opravdové umění tkví v tom, uklohnit z ničeho Něco. Zcela neprogramově jedu v domácích surovinách takřka bio kvality. Nevím, jak se tomu správně říká, ale je to velmi populární. Pro mě je to cenově dostupné. Zemáky od babičky, česnek ze zahrádky, jehně od kolegyně (mají ekofarmu) a mrkev je teda z Hradce Králové, ta domácí zmizela rychlostí blesku. Pro zájemce mám i recept.

Dušená mrkev s jehněčím masem.

Dušená mrkev s jehněčím

"Noo, já ji většinou pevně držím mezi tím zeleným a oranžovým dokud nezměkne," to mi řekla maminka k tomu, jak dusí mrkev. A pak přihodila i seriózní recept, který je k přečtení níže.