úterý 9. listopadu 2010

Mí drazí méněcenní...

...vaše cena je nevyčíslitelná.

Všechny případné čtenáře musím předem varovat, že se mi pravděpodobně nepodaří vyhnout sentimentu a nostalgii. Přiznávám, že svým přátelům nevěnuji tolik péče, kolik by si zasloužili. Chybí mi k tomu jedna podstatná věc:knihovna s aspoň třema poličkama.

Do Brna (ať už existuje či ne) jsem si přivezla všechny své vlastní knihy. Zní to velkolepě, že? Ale skutečnost je poněkud méně jiskřivá:



Takto vypadá můj čtenářský koutek dnes a stejně bude vypadat i zítra, pokud mi neutečou potkaní holky a neudělají si intelektuálské hnízdo. Bohužel zde nejsou všichni mí kamarádi do studených večerů a horkých letních polední, natož ti do vany (Robinson není křtěn mořem, nýbrž koupelovou pěnou...a kupodivu za to nemůžu já, divné že?). Zůstali doma. Jedinou nevýhodou sester knihomolek je skutečnost, že knižní dary jsou většinou hromadné, takřka rodinné a jako takové zůstávají v domovské knihovně.

Proto na zemi chybí poklady jako Rychlé šípy ("to je nečestné a nesportovní"),Svorní Gambusíni, Harry Potter (vyrostla jsem s ním), Eragon a Safira (když létat tak s modrou dračicí), Malý Mikuláš (nemůžu ho číst, pokud mám hlad),Jirka Brown (zrzek, které jsem chtěla občas zfackovat), Ambra Černá (co není pastelka), Princezniny deníky (tak, tak i vločka měla období dívčí literatury), On The Road (důvod proč každý pátek vyrážím na cestu domů...s nadsázkou řečeno), Tulák po hvězdách, Jak vyhynuli draci v Čechách, Dva divoši (chyběl jen krůček a mohla jsem spávat v týpí), Pouští a pralesem (ať si kdo chce, co chce říká, tato kniha je ta nejlepší, co H. Sienkiewicz napsal) a spousty dalších. Možná, že se přestěhuji do knihovny.

Ale ať už je mám na očích nebo ne, můžu směle říct, že všechny miluju bez rozdílu. Ať jsou fonty jejich textů jakékoli, jejich vazba potrhaná a písmena vybledlá, nedovedu si představit, že bych je vyměnila za jiné. Proč?

Kvůli obsahu - nejdůležitější věci na knize. Obsah jest také jedinou spojitostí mezi přáteli z řad listů papíru a přáteli v lidské podobě. A takto obsahově vyvážených přátel je vždy jen pár. A to doslovně:

"Žena a On The Road"



O chemických sloučeninách si popovídáme příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat

V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)