Velikonoční nadělení

Původně jsem chtěla psát nadílka, ale poté, co jsem ráno pohlédla z kuchyňského okna na budku hlavního uzávěru plynu, nemůžu být tak eufemistická.

Ve chvíli, kdy jsem skončila klasické domácí pomocné práce, mě pálilo dobré bydlo a vydala jsem se házet s tatínkem sníh. Tuto činnost jsme započali před jedenáctou hodinou, a ač máme průměrně velký dvůr i průměrně dlouhou příjezdovou cestu, byli jsme od posilování s lopatama vytrženi až za pár minut dvanáct voláním maminky k obědu. Za okny pořád padalo... ve dvanáct hodin a padesát minut už byly na dříve čistě odklizeném dvoře čtyři centimetry čerstvého sněhu. Myslím, že se tomu říká marná práce, nebo tak nějak.

Pro zeťáky nachystala maminka velikonoční koledu, i když jsou oba pěkných pár (set) kilometrů daleko. Nevadí, teď dostanou fotku, obsah později.

A na velikonoční vajíčka se můžou jen dívat. Z těch jim nenecháme ani kousek. Výpočet, kolik vajíček uvařit byl vskutku vtipný (minimálně patnáct). To množství se mi zdálo nadnesené vzhledem k tomu, že k nám chodí tak dva až tři koledníci maximálně, ale maminčiny argumenty měly váhu: vajíčková tlačenka, vajíčka do Prahy pro Páju, vajíčka pro koledníky, vajíčka na salát pro nás.

Pak jsem se vydala na první fotografickou obchůzku, abych zdokumentovala sílu a krásu přírody. Všichni se můžou vztekat, jak chtějí, ale já si myslím, že je to krása.

Mezi dvory.

Sněžná stráž.

Chvíli jsem se hřála v teple, četla knihu, pila čaj a víno. Klasická zimní idyla. Co na tom, že mě kalendář přesvědčoval o 31. březnu. K večeru jsem se rozhodla zopakovat obchůzku s fotoaparátem a dokončit svá statistická měření. Nejprve jsem vyprovodila návštěvu a zdokumentovala její sněžnou sochu.

Takový typický sněhulák.

A teď k té statistice názorně ukazující, že házet sníh v tomto počasí nemá smysl. Tedy, pokud nejste masochisti, nebo není vaším koníčkem sisyfoská práce.

Doufám, že si Velikonoce užíváte stejně jako já s úsměvem na rtech. Zítra si sice budu muset přivstat, což není zrovna důvod k radosti, ale štěstí přeje připraveným, obzvlášť, když mám ve zvyku spát bez nočního úboru.