Velikonoční nadělení

Původně jsem chtěla psát nadílka, ale poté, co jsem ráno pohlédla z kuchyňského okna na budku hlavního uzávěru plynu, nemůžu být tak eufemistická.

Kuřata na sněhu

Tak jsme s maminkou aktualizovaly velikonočně jarní výzdobu:

Rohádka

Možná si vzpomenete, jak jsem si tu stěžovala na matinky, kterým se nechtějí pohádky vymýšlet. No, ano, správně. Když jsem s nimi tehdy diskutovala, má neutišitelná a ústa nedržící fantazie po nich hodila několik nápadů. Včera to přišlo. V nestřežený okamžik, kdy jsem si nad škrcením rozbušek vesele prozpěvovala, ozvala se kolegyně, zda bych nějakou pohádku nevymyslela a nenapsala. Já v dobrém rozmaru jsem kývla, i když je to proti všem mým morálním přesvědčením, o výchově nemluvě. 

Možná jsem si myslela, že vytvořit pohádku je hračka. Ono, já ji u toho pásu měla vymyšlenou raz dva, ale než se dostala chudinka na papír, to byly hotové galeje. A ne, nejsem s ní úplně spokojená... on totiž Zubáček stejně špatně skončil. Jeník si zuby natolik zuřivě drhl, až Zubáčka roztřepil a na smetiště vyhodil. 

"Spoileeeers," said Doctor Who.

Oxymóron

Dřevo z prken

Setkání pruhů

bloudících v kruhu

oknem ven 

                sem

sten

.

Dnes v noci

...atakují mě rýmy.
snažím se uplavat
         (něco jako severská krymi)
snad příště

          ...až budu štrykovat.

Nejlepší dárek k narozeninám

Popovídat si

Neřku-li přímo podebatovat. To bych moc potřebovala. Nejen o nesmrtelnosti chrousta. Třeba o smrtelnosti. O stáří. O nemocech. O pesimismu. O tom, že z nás budou trosky toho, co teď nazýváme sebou. Že stárnutí milovaných je dvojnásob těžké. Hlavně pro mě, když mi mléko ještě teče po bradě, i když mi říkají, že vypadám starší. (Au, au, moje ego, moje ego.) Mám jen jednu radu, kašlete na vzdělání a literaturu, budete vypadat mladší.

Kdo příliš z davu intelektem ční, ten je dítko protekční.