Onehdá jsem se upsala u Cirrat a vrhla se na Snail mail, kterýžto projekt už nese své plody v podobě nadšení pošťaček, které musí k našim ostře střeženým vratům zacházet častěji, než je jim milo. Nerozumím tomu, protože schránka na poštu je minimálně dva metry od vrat, na které skáče štěkající Changová s výrazem zabijáka. (Abyste to pochopili úplně správně a neprovedli nějakou desinterpretaci...ta schránka je před bránou, tudíž mimo dosah čelistí naší maliny.)
První pražský pohled mi přistál ve schránce už před časem a nyní jsem byla poctěna PPP ppd (Pražská papírová pohlednice - podepiš a pošli dál!), kterou v tuto chvíli podeškrabuji, dávám do obálky a zítra ji míním poslat dál. Ani nevíte, jakou jsem měla radost, když mi babička podávala obálku, na které se NEskvělo logo Masarykovy univerzity.
 |
| http://tlustjoch.blog.cz/1207/c48 |
Krom této pohlednice se mi na stole povalují asi ještě další tři pohledy, z toho dva postcrossingové. Kdo si pamatuje ještě mou základnu na blog.cz, ví, že jsem měla tomuto projektu věnovanou samostatnou rubriku, kterou jsem však pro její náročnost na blogspot nepřenesla. Pohledy však posílám dál, ty dnešní do Nizozemska a Německa.
A pod pohledy se krčí ošklivá úředně vyhlížející obálka, kterou musím poslat doporučeně na FF MU, aby věděli, že jsem s nima teda skoncovala. K ní za chvíli přibudou dva další papírové obdélníky, na které bude nutno nalepiti známku. Jejich náplň už bude ale o poznání veselejší a osobnější, než obsah oné první obálky. Myslím, že poštovní skřítci z Devatera pohádek by z nich měli při mariáši radost.
Na většinu z těchto písemností očekávám poštou doručenou reakci a tudíž budu dopřávat slečnám a paním doručovatelkám potěšení z návštěvy našeho pozemku v hojné míře.
Korespondenci zdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat
V mezích slušnosti a když kritika, tak věcná, adresovaná, konkrétní a konstruktivní :-)